'''Behistunský nápis''' ({{vjazyce2Vjazyce|fa}} {{Cizojazyčně|fa|سنگ نبشته بیستون, کتیبه بیستون }}moderněji též '''Bísotúnský nápis''') je [[Epigrafika|epigrafická]] památka na vysoké skalní stěně mezi [[Kermánšáh]]em a [[Hamadán]]em v [[Írán]]u, kterou nechal krátce po roce [[521 př. n. l.]] pořídit [[Perská říše|perský]] [[Šáhanšáh|král]] [[Dareios I.]], aby oslavil vítězství nad rebely v prvních letech své vlády (poslední úpravy jsou asi z roku [[518 př. n. l.]]). Nápis je psán [[Klínové písmo|klínovým písmem]] ve třech jazycích – [[staroperština|staroperštině]], [[Akkadština|akkadštině]] a [[elamština|elamštině]] – a doplňuje ho obraz [[Ahuramazda|Ahuramazdy]], pod nímž stojí král a devět spoutaných vzbouřenců – [[Açina]], [[Nidintubel]], [[Martija]], [[Fravartiš]], [[Čiçatachma]], [[Fráda]], [[Vahjazdáta]], [[Aracha]] a [[Skuncha]]. Na desátém vzbouřenci [[Gaumáta|Gaumátovi]], který leží na zemi, má Dareios položenou levou nohu. V textových partiích se podává celá historie Dareiova nástupu na trůn, od převratu proti Gaumátovi až po boj se [[Skythové|skythským]] knížetem Skunchou kolem roku [[519 př. n. l.]]
Poprvé byl nápis okopírován [[Henry Creswicke Rawlinson|Henrym Rawlinsonem]] roku [[1836]] (některé detaily roku [[1844]] a [[1847]]) a ve staroperské verzi zveřejněn roku [[1847]] (akkadská verze vyšla roku [[1851]]). S pomocí nápisu se podařilo vyřešit poslední zásadní nejasnosti kolem klínového písma.
