Wikipedie

Josef Pečírka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+zdroje, rozšíření, ws
Řádek 1:
[[File:Josef Pecirka 1870 Maixner.jpg|thumb|Josef Pečírka (kreslil [[Karel Maixner]])]]
{{bez zdroje}}
'''Josef Pečírka''' ([[11. říjen|11. října]] [[1818]], [[Jindice]] u [[Uhlířské Janovice|Uhlířských Janovic]] – [[27. červen|27. června]] [[1870]], [[Praha]]) byl český [[lékař]], [[učitel|pedagog]], [[spisovatel]] a [[překladatel]]. Vystudoval medicinu, lékařské praxi se ale nevěnoval. Roku [[1843]] přispíval do [[Josef Kajetán Tyl|Tylova]] časopisu ''[[Květy (časopis)|Květy]]''. Během [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revoluce 1848]] byl členem studentské legie a deputace do [[Vídeň|Vídně]]. V roce [[1850]] podnikl cestu do [[Stockholm]]u, kde zkoumal české rukopisy; objevil zde např. [[Život svaté Kateřiny|Legendu o sv. Kateřině]]. V 50. letech působil jako učitel na gymnáziích v Praze a [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Napsal a přeložil přes sto literárních prací, zejména učebnic, knih pro mládež a popularizačních spisů pro širokou veřejnost. Založil ''Pečírkův národní kalendář'', v jehož vydávání později pokračovala vdova [[Marianna Pečírková]].
'''Josef Pečírka''' (11. října 1818, [[Jindice]] u Uhlířských Janovic – 27. června 1870, [[Praha]]) byl český lékař, pedagog, spisovatel a překladatel.
 
== Život ==
Narodil se v Jindicích u [[Uhlířské Janovice|Uhlířských Janovic]], kde jeho otec působil jako zahradník na zdejším panství. Matka pocházela z Uhlířských Janovic, kam se rodina později přestěhovala a kde prožil dětství. Studoval na staroměstském gymnáziu v Praze. V r. 1848 promoval na lékařské fakultě. Již během studií se seznámil s řadou osobností vědy a kultury ([[Josef Jungmann]], [[Karel Jaromír Erben]], [[František Palacký]], [[Václav Hanka]], [[Josef Kajetán Tyl]] aj.). Pod jejich vlivem začal literárně tvořit a r. 1843 uveřejnil své první příspěvky v ''[[Květy (časopis)|Květech]]''. V [[Revoluce v roce 1848|revolučním roce 1848]] se stal jednou z vůdčích osobností Akademické studentské legie.
 
Narodil se 11. října [[1818]] v [[Jindice|Jindicích]] u [[Uhlířské Janovice|Uhlířských Janovic]], kde jeho otec působil jako zahradník na zdejším panství. Matka pocházela z Uhlířských Janovic, kam se rodina později přestěhovala a kde prožil dětství.<ref name=Kvety18700907>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Josef Pečírka | periodikum = Květy | odkaz na periodikum = Květy (časopis) | ročník = 5 | číslo = 36 | datum = 1870-09-07 | strany = 286 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5396661 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Studoval na staroměstském gymnáziu v Praze. V r. 1848 promoval na lékařské fakultě.<ref name=NarL18700628>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Josef Pečírka a Václav Č. Bendl | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 10 | číslo = 172 | datum = 1870-06-28 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7142265 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Již během studií se seznámil s řadou osobností vědy a kultury (např. [[František Palacký]], [[Kašpar Šternberk]], [[Pavel Josef Šafařík]] a [[Václav Hanka]], pro které přepisoval české a latinské rukopisy).<ref name=Kvety18700907 /> [[Josef Kajetán Tyl]] ho podnítil k prvním literárním pracím, které uveřejnil r. 1843 v jeho ''[[Květy (časopis)|Květech]]''. V [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] se stal centurionem (setníkem)<ref group="p">Viz např. {{Citace sborníku | příjmení = Pražák | jméno = Josef Miroslav | autor = | titul = Centurio | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Ottův slovník naučný | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok vydání = 1892 | svazek = 5 | url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni22ottogoog#page/n313/mode/2up | strany = 301}}</ref> Akademické studentské legie, členem výboru [[Slovanská lípa|Slovanské lípy]], účastníkem deputace do Vídně a poslancem českého sněmu (který se nakonec nesešel).<ref name=NarL18700628 />
Ač lékař, tuto praxi neprovozoval, ale působil jako gymnazijní učitel (Praha, Jindřichův Hradec). V této době vydal několik přírodopisných učebnic, z nichž např. ''Nerostopis'' byl přeložen i do několika slovanských jazyků. Překládal také divadelní hry, povídky a učebnice z angličtiny, francouzštiny a němčiny. Vlastní díla psal česky a německy. V letech 1844 – 1847 vydal 12 svazků Bibliotéky poučných a zábavných spisů. Roku 1847 vzniká jeho dvousvazkové dílo ''Václav Novák aneb Sedlák, jak by měl být'', vyjadřující zásady správného hospodaření v zemědělství.
 
Ač lékař, tuto praxi neprovozoval, ale působil jako gymnazijní učitel — nejprve v Praze (1849-53), pak v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] (do r. 1856, propuštěn z politických důvodů). R. 1850 byl zvolen mimořádným členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]] a z jejího pověření podnikl cestu do Skandinávie. Během ní objevil ve [[Stockholm]]u rukopis [[Život svaté Kateřiny|Legendy o sv. Kateřině]] ze 13. století, kteroukterý pozdějiza vpřispění [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]] r. 1860 vydal.<ref name=NarL18700628 /> O cestě samotné podal obšírnou zprávu pro ''[[Časopis Národního muzea|Časopis českého Museum]]''.<ref name=Kvety18700907 /><ref name=CNM1851 group="p">{{Citace periodika | příjmení = Pečírka | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = |titul = Zpráva o rukopisech českých v královské bibliotéce v Stokholmě se nacházejících | periodikum = Časopis českého Museum | odkaz na periodikum = Časopis Národního muzea | ročník = 25 | číslo = 1 | datum = 1851 | strany = 76 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/30079360 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref>
 
PoV svéletech skandinávské cestě nějaký čas opět vyučoval a1851-52 rovněž redigoval ''Týdeník hospodářský''. VPo letechnávratu z Jindřichova Hradce do Prahy 1856 – 1858 si doplňoval lékařské vzdělání a z těchto studií vznikl oblíbený spis ''Domácí lékař''.<ref name=NarL18700628 /> Od r. 1856 se převážně zabýval literární činností a jen zřídka prováděl lékařskou nebo i zvěrolékařskou praxi. Právě z praxe zvěrolékaře vytěžil poznatky pro sepsání ''Úplného dobytčího lékaře''. Zařadil se i mezi spisovatele pro děti a mládež svými překlady pohádek aj. Celkem napsal přes 100 svazků knih a učebnic. Velmi oblíbený byl jeho pravidelně vydávaný ''Národní kalendář'' (9 ročníků od r. 1858). Psal i pod pseudonymem Josef Veselský.
 
Ke konci života byl delší dobu vážně nemocný,<ref name=NarL18700628 /> krátce před smrtí ho postihla těžká duševní choroba. Zemřel 27. června [[1870]] v Praze.<ref name=Kvety18700907 />
 
== Dílo ==
K literární činnosti jej povzbudil [[Josef Kajetán Tyl]]. Roku [[1843]] přispíval do ''[[Květy (časopis)|Květů]]'' a po otevření českého divadla v pražské Růžové ulici přeložil několik her včetně tří oper.<ref name=Kvety18700907 />
 
Celkem napsal přes sto prací v češtině a němčině. Zaměřil se zejména na [[učebnice]], knihy pro mládež a popularizační spisy pro širokou veřejnost.<ref name=Kvety18700907 />
 
Knižně vyšly např.:<ref>Podle seznamu prací v NK ČR.</ref>
* ''Jan Poctiwa'' : zábawná powjdka pro mladý i dospělý wěk (1844), podle německých a anglických zdrojů
* ''Agata, čili, Průwodce žiwotem pro wzdělané panny'' (1846)
* ''Wáclaw Nowák, aneb Sedlák, jak by měl býti'' : Hospodářská kniha obsahující důkladné poučení o tom, kterak může rolník nejwětssího užitku z polí a luk dosáhnouti, dobytek nejlepssím způsobem chowati, wčelařstwí, sstěpařstwí, zahradnictwí, winařstwí a lesnictwí s prospěchem hleděti (1847)
* ''Vypsání živočichův'' (1849), učebnice
* ''Nawedenj k štěpařstwj'' : poučenj o zakládánj sskolek, sstěpowánj, wysazowánj a ossetřowánj owocných stromů (1852)
* ''Nerostopis pro nižší gymnasia a realní školy'' (1853)
* ''Grundlinien der reinen Krystallographie'' (1853)
* ''Grundlinien der Pflanzenkunde'' : Für Unter-Gymnasien und Realschulen (1855)
* ''Paleček, to jest, Podivuhodné příhody a nehody skutečného Palečka'' (1857), podle francouzského originálu
* ''Úplný dobytčí lékař, to jest, Zřetelné poučení o spráwném léčení wssech nemocí koňů, howězího, skopowého a wepřowého dobytka, psů i drůbeže'' : s přídawkem Kterak se má pomáhati při těžkém telení, hřebení a bahnění (1858 s reedicemi)
* ''Bílá paní'' : národní pověst (1859)
* ''Klíček štěpařský pro žáky národních škol'' (1861)
* ''Domácí lékař'' : učení o člověku ve stavu zdravém i chorobném (1863 s několika reedicemi, např. r. 2003)
* ''Pohádka o slepičce a o kohoutkovi'' (asi 1865)
* libreto k opeře ''Švédové v Praze'' (1867), spoluautor: [[Emanuel František Züngel]], hudba: [[Jan Nepomuk Škroup]]
 
Překlady:
* [[Gustav Nieritz]]: ''Chudý básnjk a hausle, aneb, Co Bůh činj, dobře činj'' (1845)
* [[Gustav Nieritz]]: ''Námořnjk, aneb, Pamětihodné přjhody mladjka auskočně na loď indickau prodaného'' (1845)
* [[Gustav Nieritz]]: ''Kazatel anglický, anebo, S poctiwostj neydál dogdeš''(1850)
* [[Alexander Friedrich Franz Hoffmann]]: ''Hoch Savojský'' : povídka pro mladý i dospělý věk (1851)
* Julius Hoffmann: ''Cikánka'' : povídka pro mládež (1853)
* [[Ernst Raupach]]: ''Duch času'' : fraška ve čtyřech jednáních (1853)
* ''Tisíc a jedna noc'' : arabské a perské pohádky (na pokračování 1859-62)
* [[Gustav Nieritz]]: ''Husité před městem Naumburkem'' : Povídka pro mladý i dospělý věk (1865)
* [[Christoph von Schmid]]: ''Krištofa Šmída Veškery spisy pro mládež a přátele její'' (mnohosvazková edice vycházející na pokračování v 60. letech 19. století)
* [[Gustav Nieritz]]: ''Jan Gutenberg, nálezce knihtiskařství'' : povídka pro mládež a přátele její (posmrtně 1877)
* [[Gaetano Donizetti]], [[Jean François Alfred Bayard]]: ''Marie, dcera pluku'' : komická zpěvohra ve 2 jednáních (posmrtně 1877)
 
Po roce [[1864]] vydával ''Pečírkův Národní kalendář na rok obyčejný'' a ''Pečírkův Národní kalendář velký na rok obyčejný''.
 
== Příbuzenstvo ==
* Manželka [[Marianna Pečírková]] (1838-1904), provdaná v šestnácti letech, pokračovala po roce 1870 ve vydávání ''Pečírkova Národního kalendáře'', nejprve za redakce [[Václav Štulc|Václava Štulce]], později samostatně.<ref name=NarL19040725>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Úmrtí | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 44 | číslo = 204 | datum = 1904-07-25 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8988922 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref>
* Syn [[Ferdinand Pečírka]] (1859-1922) byl lékař, profesor [[dermatologie]] a [[venerologie]] na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]]. Zabýval se rovněž [[sociologie|sociologií]]. Založil a řadu let vedl český spolek pro komorní hudbu.<ref name=NarL19040725>{{Citace periodika | příjmení = Pečírka | jméno = Jaromír | autor = | odkaz na autora = |titul = Univ. prof. dr. Ferdinand Pečírka † | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 62 | číslo = 18 | datum = 1922-01-18 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9388222 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Jeho syn [[Jaromír Pečírka (kunsthistorik)|Jaromír Pečírka mladší]] (1891-1966) byl [[dějiny umění|historikem umění]].<ref>PRIMUSOVÁ, Adriana. Jaromír Pečírka (1891-1966), historik umění. Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003 ([http://www2.udu.cas.cz/archiv/pecirka%20zivot.html udu.cas.cz])</ref>
* Syn [[Jaromír Pečírka (lékař)|Jaromír Pečírka]] (1864-1933) byl vojenský lékař<ref name=NarL19040725p>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Marianna Pečírková | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 44 | číslo = 204 | datum = 1904-07-25 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8989056 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> v rakousko-uherské i československé armádě, nakonec v hodnosti generála. Věnoval se rovněž [[lyžování]], [[alpinismus|alpinismu]] a [[entomologie|entomologii]].<ref name=NarL19330316>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Generál MUDr. Jaromír Pečírka | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 73 | číslo = 53 | datum = 1933-03-16 | strany = 6 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6154147 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref> Jeho syn [[Ivan Pečírka]] (1895-1931) byl rovněž lékař. Pracoval jako první asistent [[chirurgie|chirurgické]] kliniky, ve volném čase se věnoval [[lyžování]] a [[horolezectví]].<ref name=NarPol19310529>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Ivan Pečírka mrtev | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 49 | číslo = 147 | datum = 1931-05-29 | strany = 10 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17859393 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref><ref name=NarL19310610>{{Citace periodika | příjmení = Rejsek | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = |titul = Ivanovo srdce | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 79 | číslo = 151 | datum = 1931-06-10 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6154147 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref>
* Zeť [[Otakar Hejnic]] (1851-1925), manžel dcery Čeňky,<ref name=NarL19040725p /> byl středoškolský profesor v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] a regionální archivář.<ref name=NarL19250917>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Úmrtím prof. Otakara Hejnice… | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 65 | číslo = 255 | datum = 1933-03-16 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9174108 | datum přístupu = 2012-12-02}}</ref>
 
== Poznámky ==
<references group="p" />
 
== Reference ==
{{Wikizdroje|Autor:Josef Pečírka}}
{{NK ČR|jk01092263}}
<references />
 
{{DEFAULTSORT:Pečírka, Josef}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Pečírka“