Velikonoční pondělí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
'''Velikonoční pondělí''' (někdy též '''Červené pondělí''') je dnem, který následuje po [[Neděle Zmrtvýchvstání|neděli Zmrtvýchvstání Páně]]. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k ''přechodovým rituálům'' končící [[zima|zimy]] a nastávajícího [[jaro|jara]]. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách [[teologie|teologizována]] a zasazena do [[křesťanství|křesťanského]] rámce.
[[Církev]]ní oslava
V České republice i na Slovensku je zvykem chodit s [[pomlázka|pomlázkou]]. Pomlázka je z několika většinou 6-12 nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Mrskut přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro mrskáče. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli [[Velikonoční kraslice|kraslice]]. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský [[kazatel]] [[14. století]] [[Konrád Waldhauser]].
[[Soubor:Vejce.gif|thumb|right|Velikonoční kraslice]]
|