Stanné právo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava EO podle změněné šablony |
doplnění |
||
Řádek 2:
'''Stanné právo''' je mimořádné opatření [[stát]]ní moci v oblasti [[trestní právo|trestního práva]], kdy se ve výjimečných případech ([[válka]], občanské [[nepokoje]], [[živelní pohroma]]) omezí některá [[občanská práva]] s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají. Tohoto odstrašujícího účinku se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně zpřísněnými tresty, zpravidla [[trest smrti|trestem smrti]].
Na území dnešního [[Česko|Česka]] bylo stanné právo vyhlášeno např. po příchodu [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] do [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] od 28. září 1941 do 20. ledna 1942.<ref>[http://www.fronta.cz/dotaz/prvni-stanne-pravo-v-protektoratu První stanné právo v protektorátu]</ref> Znovu bylo stanné právo vyhlášeno po [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]] ve dnech [[27. květen|27. května]] – [[3. červenec|3. července]] [[1942]]. Institut stanného práva byl v Česku definitivně zrušen zákonem č. 178/1990 Sb., kterým byla vypuštěna příslušná část (§ 307–314) zákona č. 141/1961 Sb., [[trestní řád]], podle které mj. muselo být celé řízení skončeno nejpozději do 72 hodin od té doby, kdy byl obžalovaný postaven před soud, proti rozsudku nebylo odvolání přípustné a trest smrti měl být vykonán od 3 do 12 hodin po jeho vyhlášení.
== Původní význam ==
| |||