Verze z 23. 10. 2012, 10:53 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 675 editací m napřímení odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 11. 2012, 14:56 editovat zrušit editaci PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 675 editací m napřímení odkazu Přejít na další porovnání →
Řádek 9: Jeho báseň Weltende se roku [[1911]] stala základem raného expresionismu a je pokládána za vůbec první expresionistickou báseň. Poprvé vyšla v časopise Der Demokrat. Ve stejném roce byl ovšem vyloučen z univerzity pro zanedbávání povinností. V dalším roce odešel do [[Mnichov]]a, kde se obrátil ke katolicismu. Zde se poprvé začala projevovat jeho psychóza, psychicky se zhroutil, pro rozpory se svou rodinou se odstěhoval do léčebny ve [[Wolbeck]]u u [[Münster]]u a později trávil čas v různých léčebných ústavech. Cestoval do [[Paříž]]e a po Německu a roku [[1914]] se vyčerpán a zcela bez prostředků vrátil do Berlína, kde přednesl svou poslední přednášku v Novém Clubu. Van Hoddisovy životní podmínky se zhoršovaly, ztrácel přátele, nebyl přijat na [[~~universita~~Univerzita\|universitu]], duševně se zhroutil a musel být hospitalisován. Od roku [[1914]] se zhoršovalo jeho duševní zdraví a od roku 1915 musel být soustavně v lékařské péči. Ranou je pro něj smrt bratra Ludvíka na frontě (1915). V roce [[1918]] Franz Pfemfert vydal sbírku s několika van Hoddisovými básněmi a jeho básně byly přednášeny například v Galerii DADA ve švýcarském [[Zürich]]u. Hned po válce odešel jeho bratr Ernst z Německa do Palestiny. Od roku [[1922]] se van Hoddis podrobil intenzivní lékařské péči v [[Tübingen]]u a ještě později (od roku 1927) v [[Göppingen]]u.

Jakob van Hoddis: Porovnání verzí