Windsor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Turismus: fixlink |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 8:
Do roku 1332 se New Windsor rozvinul natolik, že se zařadil mezi padesát nejbohatších měst v zemi. Za svou prosperitu město vděčilo především spojení s královskou rodinou. Opakované investice do stavby hradu přivedly z Londýna obchodníky (zlatníky, obchodníky s vínem, kořením a látkami) a daly lidem z města práci. Stavební práce na hradě za vlády [[Edward III.|Edwarda III.]] (1350-68) byly druhým největším projektem na výstavbu světské budovy ve středověké Anglii. O sto let dříve utratil Jindřich III. na stavbě hradu více peněz než na jakémkoli jiném královském sídle, kromě přestavby [[Westminsterské opatství|Westminsterského opatství]]. V roce [[1348]] však došlo k drastickému, místy až 50% snížení populace v důsledku [[černý mor|černého moru]]. Kolem 30 % lidí ve městě zemřelo, ale projekt výstavby krále Edwarda III. do města přilákal spoustu dělníků a populace města tak vzrostla až dvojnásobně. Morové epidemie v letech [[1361]] - [[1372]] způsobily ekonomický rozmach města. Do města se sjížděli dělníci z celé země i Evropy, aby si mohli na stavbě hradu, štědře financované z královské kapsy, vydělat. V roce [[1391]] zde pracoval jako účetní prací na hradu Windsor básník [[Geoffrey Chaucer]].
Rozvoj města pokračoval i během 15. století. Windsor se stal hlavním cílem poutníků, zvláště z Londýna. Přicházeli, aby se mohli dotknout královské svatyně zavražděného Jindřicha VI. a úlomku [[Svatý Kříž|Svatého Kříže]] v nově postavené [[kaple sv. Jiří|kapli sv. Jiří]] (1480). Poutníci přicházeli s kapsami plnými peněz. Ve Windsoru bylo okolo 29 hostinců, ve kterých se příchozí mohli ubytovat. Město začalo prosperovat. Pro Londýňany bylo druhým nejdůležitějším poutním místem po [[Canterbury]] a svatyni [[sv. Tomáš Becket|sv. Tomáše Becketa]]. V roce 1547 byl v kapli sv. Jiří pohřben [[Jindřich VIII.]] po boku své ženy [[Jane Seymourová|Jane Seymourové]], matky jeho jediného legitimního syna Edwarda (Edward VI.) Přibližně deset let po Reformaci začalo město stagnovat. Hrad byl považován za staromódní a svatyně mrtvých za návštěvní místa pro pověrčivé. Většina záznamů o Windsoru z 16. a 17. století hovoří o chudobě, špatně udělaných ulicích a nechvalném bydlení. Ve Windsoru se odehrává i [[William Shakespeare|Shakespearova]] hra [[Veselé paničky windsorské]], která hojně odkazuje na nejrůznější části města a krajinu, která jej obklopuje. Navzdory tomu, že byl Windsor do značné míry závislý na královské rodině, byl za občanské války stejně jako většina center obchodu na straně Parlamentu. Poté, co byl [[Karel I. Stuart|Karel I.]] v roce 1649 popraven ve [[Whitehall]]u, byl pohřben bez obřadu v kapli sv. Jiří.
Od roku 1804 začal hrad Windsor opět obývat panovník, jmenovitě [[Jiří III]]. Odstartoval novou éru rozvoje Windsoru a nechal vybudovat dvě budovy kasáren. S tím byl však spojen velký příliv vojáků do města, což vedlo k velkému problému s prostitucí. Příchod [[královna Viktorie|královny Viktorie]] v roce 1840 a zavedení železnice v roce 1849 znamenal nejdramatičtější změny v historii města. Z ospalého středověkého městečka se stalo středisko celého [[britské impérium|britského impéria]] - mnoho korunovaných hlav z celé Evropy přijelo během 19. století do Windsoru navštívit královnu Viktorii. Snahy zrekonstruovat středověký ráz města však bohužel vedly k rozsáhlé destrukci starého města včetně demolice starého farního kostela [[sv. Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]] z roku 1180. Většina ulic tak, jak je dnes známe, pochází z druhé poloviny 19. století. Hlavní třída, Peascod Street, je však velmi historická, je ještě starší než samotný hrad. New Windsor byl oficiálně přejmenován na Windsor v roce 1974.
| |||