Legolas: Porovnání verzí

 

{{spoiler}}

Legolas je synem [[Thranduil]]a, krále [[Lesní elfové|Lesních elfů]] na severozápadě Temného hvozdu, který je zmiňován v ''[[Hobit aneb cesta tam a zase zpátky|Hobitovi]]'' jako „král elfů“. Legolas však není jedním z lesních elfů, přestože mezi nimi žil a považoval se za jednoho z nich. Jeho otec totiž původně přišel z [[Doriath]]u, oba tedy jsou [[sindar]]ského původu a součástí menšiny Sindar, která byla vznešenější a moudřejší než Lesní elfové. Stejná situace je i v [[Lothlórien]]u, kde také vládne menšina Sindar v čele s [[Galadriel]] a [[Celeborn]]em.

 

Po čase opustila družina Prstenu Lothlórien, ale ne bez darů. Legolas dostal od Galadriel nový [[luk]] a všichni byli obdarováni plášti a [[lembas]]em, elfským chlebem. Při plavbě po řece [[Anduina|Anduině]] sestřelil jedinou ranou ze svého nového luku [[Nazgûlové|nazgûla]] na létajícím oři.

 

:''„Zelený lístečku, dlouho jsi pod stromem''

:''v radosti přebýval. Varuj se před Mořem!''

:''víckrát už srdce tvé ve hvozdě nespočine.“''

 

 

Při tažení do Gondoru doprovázel s Gimlim, hraničáři ze Severu a Elrondovými syny Aragorna na Stezkách mrtvých. Na rozdíl od Gimliho neměl Legolas z Mrtvých žádný strach. Aragorn přemluvil [[Armáda mrtvých|Mrtvé]] z [[Černobor]]u, aby za něj bojovali, a pak je vyslal proti [[Umbarští korzáři|Umbarským korzárům]]. Legolas se tehdy dostal blízko k moři a když uslyšel racky, vyplnilo se Galadrielino proroctví. Probudila se v něm touha odplout do [[Valinor]]u, skrytá v srdcích všech [[Eldar]]. Nicméně se z [[Pelargir]]u plavil do [[Osgiliath]]u a bojoval na [[Bitva na Pelennorských polích|Pelennorských polích]] a později u [[Bitva u Morannonu|Morannonu]] a uviděl pád [[Barad-dûr]] spolu s koncem [[Sauron]]a.

 

 

 

== Film ==