Tření (ryby): Porovnání verzí

* Protože v přírodních podmínkách zanikají přirozená [[trdliště]] ryb a některé druhy by již z naší přírody vymizelivymizely.

Z těchto i dalších důvodů je pro zachování populace a zvýšení produktivity výroby některých druhů ryb zaveden poloumělý a umělý způsob výtěru. Jedná se zejména o [[kapr obecný|kapra]], [[štika obecná|štiku]], [[candát]]a, [[sumec velký|sumce]], [[amur]]a, [[tolstolobik]]a, veškeré naše [[lososovití|lososovité]] ryby, včetně zajímavých introdukovaných - např. [[síh severní maréna|síha severního]] (''Coregonus lavaretus marena'') a mnohomnoha dalších. Tyto způsoby snižují ztráty na jikrách a váčkovém plůdku způsobené počasím, nemocemi, [[plísně]]mi, a [[predátor]]y, alea navíc i zvyšují počty oplodněných jiker z jednoho výtěru. U umělého výtěru se využívá tzv. [[hypofyzace]] pro sjednocení termínu dozrávání pohlavních produktů a tedy jejich vytření.

Přirozenému výtěru se pomáhá v místech, kde to je možné, budováním poloumělých a umělých trdlišť.

Poloumělý výtěr se provádí na sádkách, Berrovou metodou nebo v Dubraviových rybníčcích. Umělý výtěr se provádí vve specializovaných přístrojích (např.: - VackůvVackově, Košovičův,Košovičově Kalifornskýči kalifornském) a v lahvích - například(např. Zughskázugské, Chaseova,Chaseově či KanegietrovaKanegietrově). Poloumělý výtěr má v našich podmínkách tradici od dob [[Janus Dubravius|Jana Skály z Doubravy a Hradiště]], biskupa olomouckého.