Svátek Uvedení Páně do chrámu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ě |
m r2.7.3) (Robot: Měním pt:Purificação da Virgem→pt:Apresentação de Jesus no Templo; kosmetické úpravy |
||
Řádek 8:
Vzhledem k odlišnostem mezi východní a západní křesťanskou tradicí měl i vývoj svátku dvojí podobu. Východní praxi dosvědčuje poutnice [[Etherie]], která kolem roku 400 popisuje svátek slavený v [[Jeruzalém]]ě. Čtyřicátý den po [[Epifanie|Epifánii]], což byl tenkrát jediný jeruzalémský svátek Ježíšova narození, se u [[Chrám Božího hrobu|chrámu Vzkříšení]] konalo veliké procesí. Kněz a biskup vysvětlovali přítomným událost popisovanou v {{Citace bible|Lk|2|22}}. Už o půl století později se objevuje označení tohoto dne jako ''Svátek setkání'' a součástí obřadů je světelný průvod.
Na západě, konkrétně v Římě, lze vysledovat liturgii tohoto svátku již od poloviny [[5. století]]. Na 40. den po [[Narození Páně]]
Žehnání svící nesených v průvodu je doloženo ještě před koncem prvního tisíciletí v [[Gálie|Gálii]].
== Liturgická reforma ==
V 60. letech 20. století po [[Druhý vatikánský koncil|druhém vatikánském koncilu]] přinesla liturgická reforma v [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]] především změnu názvu svátku. Dosavadní název '''Očišťování Panny Marie''' byl změněn na '''Uvedení Páně do chrámu'''. Podtrhl se tak [[Kristologie|kristologický]]
Slavnostní průvod a žehnání svící zůstaly zachovány. Římský [[rituál]] stanovil dva způsoby. Průvod do chrámu z jiného kostela či kaple nebo malý průvod pouze kněze s asistencí v kostele.
Řádek 67:
[[no:Kyndelsmesse]]
[[pl:Ofiarowanie Pańskie]]
[[pt:
[[qu:Mamacha Kandilarya Raymi]]
[[ru:Сретение Господне]]
|