Verze z 27. 11. 2012, 20:23 editovat Prosvl00 (diskuse \| příspěvky) 187 editací →‎Vnitřní situace chalífátu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 11. 2012, 20:23 editovat zrušit editaci Prosvl00 (diskuse \| příspěvky) 187 editací →‎Vnitřní situace chalífátu: tečka Přejít na další porovnání →
Řádek 8: Při svém nástupu k moci roku [[685]] byl v nezáviděníhodné situaci. Loajální k němu byla pouze část [[Sýrie]] a nepřátelé se objevovali na všech světových stranách. Na severu se vzbouřil kmen Kajs a do země navíc vpadli Byzantinci. Na východě v Iráku a Iránu se proti Abdulmalikovi (naštěstí pro něj i proti stálému odpůrci Umajjovců Abdulláhovi ibn az-Zubajr) postavili nově konvertovaní Peršané, kteří brali víru fanatičtěji než samotní Arabové; vedl je Muchtár ibn Abi Ubajd. Na jihu v oblasti Hidžázu byl stále pánem/vzdorochalífou starý Abdulláh ibn az-Zubajr. Jedinou provincií oddanou Abdulmalikovi zůstal Egypt. Největším problémem pro Abdulmalika byli Kajsovci, které podporoval byzantský císař [[Justinián II.]]. Chalífa s ním nakonec musel uzavřít mír a na několik let platit tribut. Sýrii na víc zasáhla vlna neúrody a následného hladomoru. Naštěstí byla vojska Ibn az-Zubajrova zaměstnána bojem s Muchtárovými povstalci. Roku [[687]] byl však Muchtár poražen a zabit a Ibn az-Zubajrova pozice však nezesílila, protože v oblasti byli ještě aktivní cháridžité, v této době velmi militantní a radikální třetí odnož Islámu (vedle [[sunna\|sunny]] a ší´i). Až na podzim roku [[691]] uskutečnil Abdulmalik výpravu do [[Iráku]] a po úspěšné bitvě u Tikrítu se mu podařilo z oblasti vytlačit Ibn az-Zubajrova vojska. Poté vyslal svá vojska do Hidžázu, kde byla roku [[691]] dobyta Medína a rok na to po dlouhém obléhání i Mekka. Abdulláh ibn az-Zubajr padl se svými věrnými při bojích v okolí Ka´aby. Jednota říše tak byla obnovena.

Abdulmalik: Porovnání verzí