Sven Hedin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava |
link, úprava |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Sven Hedin
Dr. '''Sven Anders Hedin''' [[Řád Indické říše|KCIE]] (jinak psán též: Ssu-wên Ho-ting, Sven Gedin, Ssu-wen Hao-ting, سون هدین, Свен Хедин, Svens Hedīns, [[19. únor]]a [[1865]], [[Stockholm]] - [[26. listopad]]u [[1952]], tamtéž) byl [[Švédsko|švédský]] [[zeměpisec]], [[topografie|topograf]], [[cestovatel]], [[fotograf]], autor [[cestopis]]ů a [[ilustrátor]] svých spisů. Ve čtyřech [[expedice (výprava)|expedicích]] do [[Střední Asie]] objevil [[Transhimálaj]] (nazývaný po něm též ''Hedinovo pohoří''), prameny řek [[Brahmaputra]], [[Indus]] a [[Satledž]], jezero [[Lobnor]] a zbytky měst, pohřebišť a [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]] v pusté [[Tarimská pánev|Tarimské pánvi]]. Hedinovo životní dílo dovršilo posmrtné vydání jeho ''Central Asia atlas''
== Přehled života, díla a působení ==
Jako patnáctiletý zažil Sven Hedin ve [[Stockholm]]u triumfální návrat polárníka [[Adolf Erik Nordenskjöld|Adolfa Erika Nordenskjölda]] z prvního úspěšného proplutí [[Severovýchodní průjezd|Severovýchodním průjezdem]]. Od té chvíle toužil stát se objevitelem. Studie u německého zeměpisce a sinologa [[Ferdinand von Richthofen|Ferdinanda von Richthofen]] v něm vzbudily obdiv k [[Německo|Německu]] a posílily rozhodnutí podniknout výpravy do [[Střední Asie]] a zahladit poslední bílá místa na mapě [[Asie]]. Po promoci, a když ovládl četné jazyky a nářečí a podnikl dvě cesty [[Persie|Persií]], neuposlechl rad Ferdinanda von Richthofen, aby pokračoval ve studiích zeměpisu a obeznámil se s metodami zeměpisného výzkumu; proto musil později hodnocení výsledků svých expedic přenechat jiným učencům.
[[Soubor:Residence of Sven Hedin 1935 - 1952 in Stockholm Norr Maelarstrand 66.jpg|thumb|left|Hedinova rezidence v letech 1935–1952 ve Stockholmu]]
Řádek 10 ⟶ 9:
Záznamy ze svých výprav položil základy přesné mapy Střední Asie. Byl světoznámý dík své vědecké dokumentaci a populáním cestopisům s vlastními [[fotografie]]mi, [[akvarel]]y a [[kresba]]mi, dík dobrodružným článkům pro mládež a dík přednáškovým turné v cizině. Jako znalec [[Turkestán]]u a Tibetu získal přístup k evropským a asijským panovníkům a politikům, a tudíž i k zeměpisným a učeným společnostem, jež usilovaly získat jeho exkluzivní znalost ''mocenského vakua Střední Asie'' prostřednictvím řádů, briliantových křížů, zlatých medailí, čestných doktorátů a okázalých recepcí, jakož i logistickou a peněžní podporou jeho expedic.
S pompou byl Sven Hedin přijat v roce [[1890]] u krále [[Oskar II.|Oskara II.]], téhož roku u šáha [[Násiruddín]]a, v roce [[1896]] u cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II. Alexandroviče]] od roku [[1898]] vícekrát u císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]], v roce [[1902]] u [[místokrál Indie|místokrále Indie]] [[George Nathaniel Curzon|George Nathaniela Curzona]], v letech [[1903]], [[1914]], [[1917]], [[1926]], [[1936]] u císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]], v roce [[1906]] u místokrále Indie [[Gilbert John Elliot-Murray-Kynynmound|Gilberta Johna Elliot-Murray-Kynynmounda]], v letech [[1907]], [[1926]], [[1933]] u devátého [[pančhenlama|pančhenlamy]], v roce [[1908]] u císaře [[Mucuhito|Mucuhita]], v roce [[1910]] u papeže [[Pius X.|Pia X.]], téhož roku u [[
Sven Hedin byl a zůstal mužem 19. století: i ve 20. věku lpěl na představách a způsobu jednání století minulého. Nebyl s to vnímat zásadní společenské a politické změny 20. věku a uzpůsobit se jim. Eric Wennerholm o tom píše (str. 142n.): ''S novým Švédskem nepřišel Hedin nikdy do styku: emigrace, vzestup dělnického hnutí a odborů, vzrůstající industrializace a národní obrození mu byly cizí, pro požadavky všeobecného hlasovacího práva a především demokracie v říšské vládě neměl pochopení… Hedin byl skrz naskrz roajalista, byl proti sněmovně, byl nacionalista a militarista, neboť věřil, že jen ta země, jež je odhodlána bránit se do poslední kapky krve, je hodna své svobody.''<br />
Z obavy o bezpečnost Skandinávie se coby člen ''Švédské akademie válečných věd'' zasadil o stavbu válečné lodi ''Sverige''.▼
[[Soubor:Exploring expeditions of Sven Hedin 1886-1935.jpg|thumb|Mapka zobrazující jednotlivé Hedinovy expedice]]
▲Z obavy o bezpečnost Skandinávie se coby člen ''Švédské akademie válečných věd'' zasadil o stavbu válečné lodi ''Sverige''.
== Hedin a nacismus ==
Obecně řečeno se Sven Hedin obdivoval [[Německo|Německu]]. Byl [[pangermanismus|pangermanistou]], velké Německo pro něj představovalo záruku před zničením [[Germáni|Germánů]] [[Slované|Slovany]]. Od roku [[1936]] byl v čilém kontaktu s předními představiteli [[Nacistické Německo|Třetí říše]] včetně [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]]. Z vlastního zájmu a s pomocí vysoce postavených nacistických úředníků procestoval v letech [[1935]] a [[1936]] Německo (při té příležitost zavítal též do [[Československo|Československa]] - byl v [[Praha|Praze]], [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], [[Ústí nad Labem]] a v [[Brno|Brně]] - a do [[Rakousko|Rakouska]]) a ze svých cest sepsal knihu, v níž k nacistickému Německu projevoval otevřený obdiv. Z dochované korespondence je zcela zřejmé, že si během celé války byl plně vědom dopadů nacistické politiky na obyvatelstvo, včetně obyvatelstva židovského. Věděl o [[deportace|deportacích]] do [[koncentrační tábor|koncentračních]] i [[vyhlazovací tábor|vyhlazovacích táborů]] a mlčky s nimi souhlasil. Ani po válce se od své předválečné a válečné činnosti nijak nedistancoval, naopak se k ní hlásil: v roce [[1949]] vydal další knihu, v níž se snažil své smýšlení částečně ospravedlnit. Z korespondence však vyplývá, že mnoho informací sám zatajil či zkreslil.
| |||