Alenka v říši divů: Porovnání verzí

Lorina Charlotte Liddell, Alice Pleasance Liddell (viz fotografie), Edith Mary Liddell. Tři mladistvé dívenky, sestry. Lewis Carroll s nimi cestoval loďkou po řece [[Temže|Temži]] z [[Oxford]]u do [[Godstow]]u. Během plavby se Alice otázala Carrolla, zda by jim nevyprávěl příběh - pohádku. A Carroll tak zapustil kořeny fenomenálnímu příběhu, souhlasným gestem - započnutím vyprávěním o Alence, která svým pádem do králičí nory vnesla bizarně fantastické prvky do svého pohádkového života. Alice několikrát prosila, aby jí Carroll příběh napsal a mohla si ho kdykoliv číst až nakonec [[Lewis Carroll|Carroll]] podlehl přání dítěte a opravdu spisek vytvořil a předal jej Alici (nazval jej: ''Alice's Adventures Under Ground''). O [[Vánoce|Vánocích]] [[1864]], pak Alice dostala od [[Lewis Carroll|Carrolla]] dárek - přepracované a rozšířené vyprávění i s ilustracemi. Následující rok byl pak spis vydán s profesionálními ilustracemi [[John Tenniel|Johna Tenniela]] (viz doprovodné ukázky).

 

{{spoiler}}

Alenka zahlídla mluvícího bílého [[králík]]a a vydala se za ním. Upadla do hluboké králičí nory, dopadla do bizarního domu, našla dortík s nápisem „sněz mě“, když ho snědla, zvětšila se, a to natolik, že ji byl dům malý, ze zoufalství plakala, po vypití lahvičky s nápisem „vypij mě“ se zmenšila, až byla úplně malinká, proto se málem utopila v kaluži svých slz. Seznámila se s mluvící [[myš]]kou, [[ptáci|ptáčky]] a jinými zvířátky, Alenka jim začala vyprávět o své [[kočka domácí|kočce]] Mindě. Zvířátka se koček bála, a proto postupně rozezleně odcházela. Alenka chtěla zpět svou původní velikost, houseňák ji doporučil, aby snědla houbu, ochutnala kus [[houba|houby]], ale narostl ji pouze krk, a to natolik, že si ji [[Holub|holubice]] spletla s [[had]]em. Další sousto z houby jí vrátilo její původní velikost. Seznámila se s kočkou Šklíbou, která může zmizet a zase se objevit, kdy se ji zachce. Alenka se ji ptala na cestu, ale nevěděla, kam má jít, chtěla jít „prostě někam“, Šklíba jí odvětila, že „někam“ dojde, ať jde kteroukoliv cestou. Alenka se po cestě narazila na [[zajíc]]e Březňáka, Kloboučníka a [[Plch lesní|plcha]], kteří si právě dopřávali "[[čaj]] o páté". Plch na pikniku spal, nečekaně se probouzel a nečekaně opět usínal, [[pohádka]], kterou vyprávěl, když zrovna bděl, neměla žádný smysl, navíc byla neustále přerušována neustálými dotazy. Postavy svačily neustále, kloboučníkovy hodinky neukazovaly [[čas]], ale datum, neustále si tedy mohli dopřávat „čaj o páté“. Až jídlo snědli, posunuli se jen na vedlejší židle, proto u velkého stolu seděli všichni v jednom rohu. Alenku taková svačina rychle omrzela a vydala se dál, narazila na [[karty]], které byly vojáky Srdcové královny, se kterou si Alenka později zahrála [[kroket]]. Pravidla kroketu se však příliš nedodržovala, branky (které tvořily také karty) nestále pobíhaly po hřišti, [[ježek|ježci]] (místo kroketové koule) a [[plameňák|plameňáci]] (místo kroketové hole) se také neustále pohybovali a odcházeli, jak se jim zamanulo. Královna každému, kdo se jí jen nepatrně znelíbil, chtěla useknout hlavu, ale [[kat]] nikdy nikoho nepopravil, většinu odsouzenců omilostnil král, na ostatní se v tom zmatku zapomnělo. Mezi „odsouzence“ se dostala třeba i vévodkyně a její kočka Šklíba - popraveny ale nebyly. Alenka dále potkává Noha a [[Paželv]]a, který jí, mimo jiné, vyprávěl o tanci „humří čtverylka“. Nakonec se stala svědkem zcela absurdního soudního přelíčení, obviněn byl srdcový spodek (na základě dětské rýmovačky, podle které „ukradl vdolky“), posléze, za „vyrušování“ Srdcová královna rozkázala, aby i Alence byla sražena hlava. Právě když se na ni slétaly karty, probudila Alenku její sestra, vše byl pouhý sen.