Verze z 5. 10. 2012, 01:41 editovat EmausBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 256 394 editací m r2.7.3) (Robot: Přidávám it:Regno d'Ungheria (1920-1946) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 11. 2012, 23:33 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 132: [[Kálmán Darányi]] vyhlásil [[5. březen\|5. března]] [[1938]] Györský program s cílem přezbrojit armádu a zvýšit její početní stav. Následně byl [[13. květen\|13. května]] premiér odvolán. Jeho nástupcem se stal finanční expert [[Béla Imrédy]]. [[20. srpen\|20. srpna]] [[1938]] se v Maďarském království konaly velkolepé oslavy u příležitosti 900. výročí smrti krále [[Štěpán I. Svatý\|Štěpána I. Uherského]]. [[Béla Imrédy]] vedl [[~~československ~~československo]]o-maďarské jednání konané [[8. říjen\|8. října]] [[1938]] v [[Komárno\|Komárně]], které skončilo neúspěchem. V důsledku [[Mnichovská dohoda\|Mnichovské dohody]] podepsané [[29. září]] [[1938]] získalo Maďarské království [[2. listopad]]u [[1938]] [[První vídeňská arbitráž\|Vídeňskou arbitráží]] území o rozloze 12 000 km². Jednalo se o jižní část [[Slovensko\|Slovenska]] obydlenou především [[Maďaři\|Maďary]] a část [[Podkarpatská Rus\|Podkarpatské Rusi]]. Tu následně v březnu [[1939]] zabralo celou - [[Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus]]. V únoru [[1939]] se ujal vlády již podruhé [[Pál Teleki]] s úmyslem podpořit konzervativně nacionální politiku na úkor nacistických extrémistů. Řádek 170: Počet obyvatel Maďarského království se od roku [[1920]] téměř zdvojnásobil a území se rozšířilo z 93 000 km² na 171 000 km². Ovšem za tyto zisky muselo Maďarská království zaplatit větší účastí ve válečných taženích. Dne [[26. červen\|26. června]] [[1941]] shodily maskované německé letouny, které se vydávaly za sovětské, bomby na [[Košice]]. Regent [[Miklós Horthy]] následně vyhlásil válku [[Sovětský svaz\|Sovětskému svazu]]. Ke ~~koci~~konci roku [[1941]] zastavila [[Rudá armáda]] postup německých vojsk u Moskvy. Německo požadovalo po všech svých satelitech, včetně Maďarského království, větší vojenskou účast. V lednu [[1942]], na přímý rozkaz několika maďarských důstojníků, byl v regionu [[Bačka]], který je součástí [[Vojvodina\|Vojvodiny]], zavražděn velký počet srbských a židovských civilistů a jejich těla posléze naházena do [[Dunaj]]e a [[Tisa\|Tisy]]. Řádek 194: * ''Trest třetího stupně'' – německé polní četnictvo zatklo velitele podezřelého útvaru a na jeho místo dosadilo německého velitele, který se postaral o to, aby útvar dostal nesplnitelné bojové úkoly. * ''Trest čtvrtého stupně'' – německé ~~dělostřelcovo~~dělostřelectvo jakoby omylem zničilo svou palbou podezřelé satelitní jednotky. [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J28644, Ungarn, gefallene Rotarmisten.jpg\|thumb\|Mrtví maďarští honvédi]] Když byla dne [[12. leden\|12. ledna]] [[1943]] zahájena sovětská ofenzíva na Donu, umrzly ve čtyřicetistupňových mrazech tisíce [[honvéd]]ů. Následně uposlechl velitel maďarských honvédů [[Gusztáv Jány]] nesmyslný rozkaz od [[Adolf Hitler\|Hitlera]], aby maďarská armáda během ústupu kladla odpor a zpomalila tak Rudou armádu. Německá vojska mezitím stihla uprchnout. Výsledkem tohoto nesmyslného rozkazu bylo 40 000 padlých, 35 000 zraněných a 60 000 zajatých honvédů.

Maďarské království: Porovnání verzí