Mirko Dmitrij Petrović-Njegoš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
opr odk skloňo překlep i-í
Řádek 9:
| předchůdce =[[Danilo Alexandr Černohorský|Danilo Alexandr Petrović-Njegoš]] <small>(jako hlava [[dynastie Petrović-Njegoš|dynastie]])</small>
| následník =[[Michael Černohorský|Michael Petrovič-Njegoš]]
| královna =[[Natálie KonstantinovićKonstantinovićová]]
| potomstvo =[[Štěpán Černohorský|princ Štěpán]];<br />[[Stanislav Černohorský|princ Stanislav]];<br />[[Michael Černohorský|princ Michael]];<br />[[Pavel Černohorský|princ Pavel]];<br />[[Emanuel Černohorský|princ Emanuel]]
| rod =
Řádek 16:
| motto =
| otec =[[Nikola I. Petrović-Njegoš]]
| matka =[[Milena Vukotić|Milena Vukotićová Černohorská]]
| narozen =[[17. duben]] [[1879]]
| místo narození =[[Cetinje]], [[Černá Hora]]
Řádek 24:
| místo pochování =[[Zentralfriedhof]], [[Vídeň]]
|}}
'''Mirko Dmitrij Petrović-Njegoš''' ([[17. duben|17. dubna]] [[1879]] - [[2. březen|2. března]] [[1918]]) byl [[Černá Hora|černohorský]] princ, devátý potomek (druhý syn) černohorského [[Černohorské knížectví|knížete]] a později [[Černohorské království|krále]] [[Nikola I.|Nikoly I. Petroviće-Njegoše]] a jeho manželky kněžny a královny [[Milena Vukotić|Mileny Teodózie VukotićVukotićové]].
 
Byl členem [[Černohorská královská rodina|černohorské královské rodiny]] a patřil k [[dynastie|dynastii]] [[Petrović-Njegoš|Petrovićů-Njegošů]]. Na krátkou dobu byl také hlavou dynastie, proto mu náležel titul ''velkovévoda Grahovský a Zetský''.
Řádek 38:
=== Manželství a děti ===
 
Po studiích v Terstu se princ Mirko Dmitrij dozvěděl o údajně velice půvabné mladé [[Natálie KonstantinovićKonstantinovićová|Natálii Mileně KonstantinovićKonstantinovićové]], člence srbské královské [[dynastie]] [[Obrenovićové|Obrenovićů]] (sestřenici krále [[Alexandr I. Obrenović|Alexandra I. Obrenoviće]]), s níž okamžitě navázal kontakt formou dopisů. Během státní návštěvy [[Francie]] v roce [[1900]] se v [[Nice]] Mirko setkal s Natálií KonstantinovićKonstantinovićovou a okamžitě se do této překrásné tmavooké dívky hluboce zamiloval. Prakticky ihned požádal svého otce (tehdy ještě knížete) [[Nikola I.|Nikolu I.]] o povolení k zásnubám a o požehnání. Nikola I. proti zasnoubení mladého páru nenamítal jediného slova - naopak si dobře uvědomoval, že spojením Natálie a Mirka učiní další chytrý tah na poli sňatků svých dětí a že dalšímu ze svých potomků zajístízajistí politickou stabilitu v budoucnosti.
 
Svatební obřad se konal [[25. červenec|25. července]] [[1902]] v kostele [[Pravoslaví|černohorské pravoslavné církve]] Bajice v [[Cetinje]]. Svatby se kromě členů [[Černohorská královská rodina|černohorské královské rodiny]] zúčastnili i někteří významní zahraniční hosté - [[Rusko|ruský]] velkovévoda [[Petr Nikolajevič Ruský|Petr Nikolajevič]] (manžel Mirkovy sestry [[Milica Černohorská|Milicy Ady]]) či [[Řecko|řecký]] princ [[Kryštof Řecký a Dánský|Kryštof Jiří]].
[[Soubor:Natálie Konstantinović, princezna černohorská - Langhans Vystava Praha.JPG|thumb|left|Princezna [[Natálie Konstantinović]], manželka prince Mirka v roce 1905 v Praze. (Foto Langhans)]]
Z manželství prince Mirka a Natálie KonstantinovićKonstantinovićové, jenž se po svatbě stala černohorskou princeznou, se narodilo pět dětí:
* [[Štěpán Černohorský|Štěpán]] ([[27. srpen|27. srpna]] [[1903]] - [[15. březen|15. března]][[1908]])
* [[Stanislav Černohorský|Stanislav]] ([[30. leden|30. ledna]] [[1905]] - [[4. leden|4. ledna]] [[1908]])
Řádek 67:
 
(...)Vyřiďtě prosím Jeho Výsosti knížeti Nikolovi omluvu za mou upřímnou řeč, ale musím se přiznat, že zpráva o manželství syna Jeho Výsosti s Natálií pro mě nebyla příjemnou. Jediné, co mohu slíbit je to ,že zůstanu k zamilovanému páru lhostejný. (...) Naše vztahy jsou přetrhány navždy, protože rodina Konstantinovićů hrubě urazila mě i královnu Dragu. (...) Jediné, o co prosím knížete Nikolu, mého velkého bratra a spojence, je to, aby udržel manželský pár z mého dohledu. Jeho Výsost by měla vědět, že jsem vůči němu neztratil ani špetku úcty a že jej nechci jakýmkoliv způsobem urazit - ale že nepřijmu jeho syna či snachu ve svém královském paláci. Váš Mirko se objevil v několika místních denních listech a objevuje se v tisku stále častěji. Ani já, ani můj národ nedokážeme pochopit, jakým právem dokáže pouze i snít o srbském trůně. Umíte si představit, co podnikne teď, když se prohlásil za následníka trůnu? Proto prosím jak Jeho Výsost knížete Nikolu, tak prince Mirka, aby mě ochránili před těmito novinovými příběhy...|Úryvek z dopisu, poslaného srbským králem Alexandrem I. Mirkově otci Nikolovi, [[1902]]}}
Plány svatby byly původně drženy v tajnosti. Podstatou plánu Nikoly I. bylo odcestovat do [[Rusko|Ruska]] a informovat o svatbě [[car]]a [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]], věrného spojence Černé Hory. Nikola věděl, že se tehdejší vláda srbského [[král]]e [[Alexandr I. Obrenović|Alexandra I. Obrenoviće]] pohupuje na velmi tenkém ledě a zamýšlel princi Mirkovi díky manželství s Natálií zajistit částečný nárok na trůn Srbska, přestože větší šanci uspět měl rival Obrenovićů, princ [[Petr I. Karađorđević|Petr Alexandr Karađorđević]], jemuž Nikola provdal svou nejstarší dceru, princeznu [[Zorka Černohorská|Zorku Petrović-Njegoš]] (Petr se po převratu a vyvraždění Obrenovićů opravdu stal srbským králem jako Petr I.). Tato fakta se ale dostala k srbskému ministrovi zahraničních věci, [[Gavro Vukotić|Gavru VukotićVukotićovi]]. Když si od srbského velvyslance v Cetinje vyslechnul, že zná podstatu Nikolovy návštěvy Ruska, pokusil se zoufalý ministr promluvit s moudrou, rozumnou a chápavou kněžnou [[Milena Vukotić|Milenou Teodózií Černohorskou]], jež byla jeho sestřenicí. Od té se ale po dlouhé debatě dočkal pouze slov: ''"Co se stalo, stalo se. Sám dobře víte, jak křehká je nyní vnitřní politická situace vaší země, ministře. A ani já, ani můj manžel, ani můj syn nedokáže pomalu blížící se převrat odvrátit."''
 
 
Srbský král Milan I. nebyl zprávou o Natáliině seznámení s Mirkem potěšen, stejně tak i jeho nástupce [[Alexandr I. Obrenović|Alexandr I.]] (ten byl však spíše zklamán), jenž si myslel, že si Mirko mladou srbskou šlechtičnu bere pouze za účelem získat srbskou korunu. Svůj nesouhlas vyjádřil tím, že odmítal přijmout manželský pár na svém královském dvoře v [[Bělehrad]]ě. V dopise, který poslal přes černohorské velvyslanectví v Bělehradě do Cetinje Nikolovi I., se snažil zamaskovat blížící se krizi v zemi. Srbskou vládou bylo ale nakonec stejně ustanoveno, že pokud král Alexandr skoná bez mužských potomků, stane se korunním princem Mirko Petrović-Njegoš.
 
Po atentátu na krále Alexandra a královnu [[Draga Mašínová|Dragu]] ztratil Mirko šanci na nástup na srbský trůn, na který byli opět dosazeni [[Karađorđevićové]] v čele s [[Petr I. Karađorđević|Petrem I.]], manželem zesnulé Mirkovy sestry [[Zorka Černohorská|Zorky]].
 
V roce [[1911]] se princ Mirko s Natálií Konstantinović stali členy tajné organizace [[Černá ruka]], která nejen usilovala o sjednocení [[Srbové|Srbů]] na [[Balkán]]ě, ale i předtím zabila srbského krále Alexandra I. a královnu Dragu.