Esterházyové: Porovnání verzí

Baron Nikolaus Esterházy mezi svými dvěma bratry vyčníval, protodopracoval se dopracoval až k diplomatickému vyjednávání mezi malou maďarskou šlechtou vůčis velkými a rozhodujícími velmoži. Dříve protestantská rodina konvertovala ke [[katolictví]] a prokazovala věrnost k [[císař|císaři]] [[svatá říše římská|svaté říše římské]] (uherský král). Docílil vzestup rodu až k povýšení do titulu [[hrabě]]te.

V „bitvě„[[Bitva u Vozokan“Vozokan|bitvě u Vozokan]]“ (maďarsky: Nagyvezekény, slovensky v roce 1652: „Veľké Vozokany“) padly čtyři členové rodiny, mezi nimi [[Ladislaus Esterházy de Galanta]] (1626-1652), syn [[palatin]]a [[Nikolaus Esterházy|Nikolause Esterházy]] (1582-1645) a jeho [[bratranec|bratranci]] Franz, Tomáš a Kašpar.

Konec „Dunajské monarchie“ přinesl také změny pro rodinu Esterházy. [[Trianonská smlouva]] v roce [[1920]] oddělila majetky rodu EsterkázyEsterházy neočekávaně do šesti různých zemí: [[Maďarsko]], [[Československo]], [[Chorvatsko]], [[Slovinsko]], [[Rumunsko]] a [[Rakousko]].

[[Druhá světová válka]] znamenala velký zářezzásah do života rodiny Esterházyů. Část rodiny uteklauprchla před sovětskou okupací. Další, jako hrabě [[Moritz Esterházy de Galanta)|Moritz Esterházy]] (1881-1960), byl [[1917]] byl [[předseda vlády|předsedou vlády]] v Maďarsku.

Hospodářský [[archiv]]ní materiál knížecí větve se dnes nachází na hradě [[Forchtenstein (hrad)|Forchensteinu]], zatím co další část rodinného archivu od té doby je uložena v maďarském státním archivu v [[Budapešť|Budapešti]]. Majetky v Maďarsku byly za komunistické vlády po roce [[1947]] znárodněny. Majetky v Burgenlandu na zemských hradech zůstaly v soukromém vlastnictví a byly po zrušení [[Fideikommiss]]u převedeny do Maďarska v třicátých letech a v Rakousku v říjnu [[1938]] převedeny na [[Paul V. Esterházy de Galanta|Pavla V.]] (1901-1989).