{{Wikizdroje|Vládní vyhláška ze dne 18. prosince 1924 o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši|lang=cs}}
Mezi lety [[1918]] až [[1958]] probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem o Těšínsko s různou intenzitou [[Těšínský konflikt|územní spor]], který na počátku roku [[1919]] vyústil v [[Sedmidenní válka|Sedmidenní válku]]. V roce [[1920]] bylo rozděleno mezi [[Československo]] a [[Polsko]]. Hlavní město knížectví [[Těšín]] bylo tehdy též rozděleno mezi obě země a na jeho předměstí Saská Kupa přiřčeném Československu vzniklo nové město [[Český Těšín]]. Hranice probíhá z velké části řekou [[Olše (řeka)|Olší]]. Východní část české části Těšínska je od rozdělení Těšínska v roce [[1920]] [[Poláci|Poláky]] běžně nazývána [[Zaolzie]] [zaolžje] (tedy Zaolší, viděno směrem z [[Polsko|Polska]]). Tato část československého Těšínska byla v říjnu [[1938]] Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] vojensky obsazena a anektována [[Druhá Polská republika|Polskem]]. S tímto verdiktem byli [[Němci]] a [[Slezané]] (dříve též „Šlonzáci“) nespokojeni a požadovali připojení k [[Nacistické Německo|Německu]].<ref name="Gawrecki368">Gawrecki (1999), str. 368.</ref> Podle soupisu obyvatel pořízeného Němci v roce 1939 se dominující národností bývalého polského záboru československého Těšínska stala národnost slezská (37 %) (tzv. [[DVL|volkslistáři]]), k [[Češi|české národnosti]] se hlásilo 21 % obyvatel, k [[Poláci|polské]] 24 % a k německé 18 %.<ref name="Zahradnik44">a b c d Stanisław Zahradnik ve Sborníku referátů z mezinárodní vědecké konference konané 4. října 2001 v Českém Těšíně: Mniejszości narodowe na Śląsku Cieszyńskim dawniej i dziś (2001), str. 44.</ref>
