Bitva o Manilu (1945): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 10:
| strana1= {{flagicon|Japan}} [[Japonské císařství]]
| strana2= [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Spojené státy americké|USA]]<br /> {{flagicon|Philippines}} [[Filipínské společenství]]
| velitel1= {{flagicon|Japan}} [[Iwabuči SanjiSandži]]
| velitel2= [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Douglas MacArthur]]<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Walter Krueger]]<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Oscar Griswold]]<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Robert S. Beightler]]<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Verne D. Mudge]]<br /> [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px]] [[Joseph M. Swing]]<br /> {{flagicon|Philippines}} [[Alfredo M. Santos]]
| síla1= 10 000 námořníků a námořních pěšáků<br /> 4 000 pěšáků
Řádek 21:
'''Bitva o Manilu''' bylo vojenské střetnutí mezi [[Spojené státy americké|Američany]] a [[Japonské císařství|Japonci]], které probíhalo od [[3. únor|3. února]] [[1945]] do [[3. březen|3. března]] téhož roku. Bojovalo se o hlavní město [[Filipíny|Filipín]] [[Manila|Manilu]], které se důsledkem bojů stalo druhým nejzničenějším městem [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]. Jednalo se o jednu z nejurputnějších bitev [[Válka v Tichomoří|války v Tichomoří]]. Během mimořádně krutých bojů padla celá japonská posádka v Manile, čítající více než 14 000 vojáků a námořníků, 1 010 amerických a filipínských vojáků a více než 100 000 filipínských civilistů. Město nakonec padlo po dvouměsičním boji do amerických rukou. Bitva definitivně rozhodla o výsledku [[Boj o Filipíny (1944-1945)|Filipínského tažení]].
 
Manila byla od začátku plánování tažení na Filipínách hlavním cílem americké 6. armády generála [[Walter Krueger|Waltera Kruegera]], která měla ovládnout největší ostrov Filipín [[Luzon]], na němž se město nachází. Vrchní japonský generál na Filipínách [[Tomojuki Jamašita]] původně plánoval jen symbolický odpor a potom stažení japonské posádky z Manily, za účelem zachování sil a zabránění úplnému zničení města. Generál japonské posádky [[Iwabuči SanjiSandži]] se však rozhodl ignorovat Jamašitovi rozkazy a vést boj do posledního muže. Toto rozhodnutí mělo za následek 2 měsíce krvavých bojů, během kterých zahynul velký počet vojáků a přes 100 000 civilistů, většinou v důsledku vystupňované japonské brutality. Z japonské posádky nezbyl jediný muž. Ztráta více než 14 000 vojáků, znamenala pro generála Jamašitu konec nadějím, že by se mu podařilo Američany na Luzonu zastavit. Přesto se Jamašitovi vojáci na severu Luzonu vzdali až v [[Srpen|srpnu]] [[1945]] po svržení [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki]].
 
== Odkazy ==