Mešita al-Aksá: Porovnání verzí

[[Soubor:Jerusalem Al-Aqsa Mosque BW 2010-09-21 06-38-12.JPG|thumb|Mešita Alal-Aksá - shromažďovací místo v jižní části VznešenáVznešené svatyně]]

'''MešitouMešita Alal-Aksá''' („Nejvzdálenější mešita“) ({{Vjazyce|ar}}: {{Cizojazyčně|ar|المسجد الأقصى}}) se obvykleje mínínázev jižní samostatnásamostatné [[mešita]], která je součástí komplexu [[Náboženství|náboženských]] budov v [[Jeruzalém]]ě, známých promezi [[Arab]]y a [[muslim]]y jako '''Alal-Haram al-Qudsi aš-ŠarifŠaríf''' (Vznešená svatyně), ačkoli celá oblast Vznešené svatyně je podle [[islám]]ského zákona považována za mešitu Alal-Aksá. Pro [[Židé|židy]] a [[křesťan]]y je pak známá jako '''Har ha-Bajit''' ([[Chrámová hora]]). Nachází se ve [[východní Jeruzalém|východním Jeruzalémě]], který obsadil [[Izrael]] v roce [[1967]], ale je stále prohlášena za hlavní město budoucího státu [[Palestina]]. Jako náboženská stavba může pojmout asi 5000 uctívajících, celá oblast Alal-Aksá pak poslouží až stovkám tisíc. Vláda Izraele udělila tomuto místu vlastní samosprávu reprezentovanou muslimským koncilem [[Waqf]]. Od začátku [[Druhá intifáda|Al-Aksádruhé Intifádaintifády]] v roce [[2000]] mají ne-muslimovénemuslimové do oblasti omezený vstup.

Samotná budova mešity Alal-Aksá se nazývá ''Džami al-Masdžidmasdžid al-Aqsa nebo al-Masdžid al-Qibli''. Termín ''al-Masdžid Al-Aqsa'' je hlavní a nejstarší jméno pro oblast; název ''al-Haram al-Qudsi aš-Šarif'' získala až později od [[Mamlúci|Mamluků]].

[[Soubor:Aqsa 1.jpg|thumb|Vnitřek mešity Alal-Aksá|right]]

Jméno Mešita Alal-Aksá se překládá jako „nejvzdálenější mešita“ (podle některých překladů také jako „Vzdálená mešita“ např. podle Muhammada Asada), nebo také jako „Konec“ a je spojován s [[Isra a Mi’rádž]], cestou, v níž muslimové věří, že ji vykonal [[prorok]] [[Mohamed]] kolem roku [[621]] (konkrétně [[570]]-[[632]]) na okřídleném oři [[Buraq]]ovi, kterého mu přinesl archanděl [[Gabriel]]. O této cestě vypráví súra z [[Korán]]u, nazvaná „Noční cesta“. Podle veršů z Koránu podnikl Mohamed cestu během jediné noci a to z „Posvátné mešity“ (kterou [[Sunna]] a pozdější vykladači identifikovali jako mešitu v [[Mekka|Mekce]]) do „nejvzdálenější mešity“ (al-Masdžid al-Aqsa) (která byla později ztotožněna s Jeruzalémem). Ze skály vystoupal Mohamed do nebe doprovázený Gabrielem, kde před návratem na zem přijal přikázání včetně pěti denních [[modlitba|modliteb]]. Pak se vrátil zpět do Mekky, kde kázal věřícímu lidu.

Jeruzalém (nebo Alal-Quds) není ani jednou zmíněn v Koránu, veškeré zmínky o Jeruzalémě a jeho ztotožnění s Masdžid Alal-Aksá pocházejí z pozdější tradice.

Tento příběh se stal [[raison d'être]] pro dvě nejdůležitější islámské svatyně v Jeruzalémě, mešitu Alal-Aksá a [[Skalní dóm]] a byly hybnou silou muslimských ambicí vládnout městu až do dnešního dne.

V důsledku toho podal vedoucí muslimský učenec [[Ibnibn Taymiyah]] zprávu:

: Al-Masdžid al-Aqsa je jméno, které odkazuje na celou oblast masdžid postavené [[Sulejman]]em Mírotvůrcem. Někteří lidé dnes používají termín odkazující na svatyni postavenou Umarem ibn al-Chattábem v popředí této oblasti… Když se Umar ptal [[Kaab al-Achbar|Ka'aba al-Achbara]]: Kde postavit svatyni pro muslimy. Ka'ab odpověděl: za Skálou. Umar řekl: Ne, já ji postavím před Skálou, protože se vždy modlíme k předním zdem mešit. Proto když imámové obvykle vstupují do prostoru masdžid, shromáždí lid a vedou modlitby v domě postaveném Umarem.

Muslimský učenec [[al -Tabari]] píše v [[Tarikh al-Tabari]]:

: Umar Ibnibn al-Chattáb se ptal Ka'aba: Kde bychom se měli modlit? On řekl: Směrem ke Skále. Umar odpověděl: Ó, Ka'abe! Ty velebíš [[Judaismus|židovství]]. Ale já udělám [[Qibla|Qiblu]] této mešity v její přední straně, právě jako [[Alláh]]ův prorok udělal Qibly všech našich mešit v jejich předních stranách.

: Původní termín al-Masdžid al-Aqsa byl užíván jako odkaz na celou oblast al-Haram al-Qudsi se všemi stavbami včetně Skalního dómu postavené Abd al-Malikem ibn Marwan v roce 72 AH (roku HidžriHidžry, islámského letopočtu) / rok [[691]], který je považován za nejpozoruhodnější islámskou stavbu. Dnes je termín al-Masdžid al-Aqsa užíván také pro velkou mešitu v jižní části Alal-Haram al-Qudsi. Skalní dóm se nachází v srdci al-Masdžid al-Aqsa, v jihovýchodní části [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého města v Jeruzalémě]], což je rozlehlá obdélníková zabírající 480 &nbsp;m od severu k jihu a z východu na západ asi 300 &nbsp;m. To představuje asi pětinu Starého města.<ref>Palestinian Encyclopedia Volume 3, pp. 23</ref>

[[Soubor:Al-Aqsa Mosque by David Shankbone.jpg|thumb|right|Zadní část Alal-Aksá]]

Podle učení [[islám]]u, [[Bůh]] v [[Korán]]u používá slova mešita jako označení pro místa ustanovená [[Abrahám]]em a jeho potomky jako domy pro uctívání Božích staletí před odhalením Koránu. První z nich je [[Masdžid al-Haram]] v Mekce a druhá je mešita Alal-Aksá v Jeruzalémě. Před Mekkou a Jeruzalémem přešlo pod muslimskou kontrolu v roce [[630]] až [[638]] místo zvané [[Kaaba]], které bylo dle islámské tradice založeno Abrahámem (Ibráhím) a [[Izmael]]em (Ismáíl), ale za časů Mohameda bylo používané pohany. V Jeruzalémě, kde bylo v té době nynější místo mešity Alal-Aksá pod nadvládou římského impéria opuštěné, měla být původní svatyně založena [[Jákob]]em (Jákúb) 40 let po tom, co jeho dědeček Abrahám založil Kaabu a byla používána i následujícími proroky, jako byli [[David]] (Dáwúd), [[Šalamoun]] (Sulejmán) a [[Zacharjáš (prorok)|Zachariáš]] (Zakaríja).

: A přijal ji Bůh přijetím laskavým a dal jí vzrůst vzrůstem krásným; a svěřil ji Zachariášovi. A kdykoliv za ní vešel Zachariáš do svatyně, nalezl u ni potravu. I zeptal se: „Marie, odkud to máš?“ Odpověděla: „To přichází od Boha a Bůh věru uštědřuje obživu, komu chce, aniž počítá.“

: A zavolali na něj [[anděl]]é, zatímco stál a modlil se ve svatyni: „Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o narození [[Jan Křtitel|Jana]], jenž potvrdí pravdivost slova Božího a bude pánem, bude zdrženlivý, bude prorokem a jedním z bezúhonných.“

: Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity do mešity nejvzdálenější, jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý.

: Konáte-li dobro, sami pro sebe tak činíte, a konáte-li špatné, proti sobě tak činíte. A až se vyplní slib druhý, pošleme na vás služebníky, aby vás poznamenali na tvářích a aby pronikli do chrámu, stejně jako tam vnikli poprvé, a aby zničili vše, čeho se zmocní, úplným zničením.

: I vyšel Zachariáš ze svatyně k lidu svému a (Bůh) jim vnukl: „Slavte za jitra i za večera Pána svého!“

—Korán|Korán, 19:11

Ve vyprávění přisuzované Qaza’ovi Maulovi se říká: Nevydávejte se na cestu vyjma tří mešit, tj. Alal-Masdžid al-Haram, Mešita al-AksaAksá, a mojí mešity. Sahih Bukhari 2:21:288

Umar chtěl místo pro modlitby, které nezasahuje do sousedních křesťanských a židovských chrámů. Toto místo na jih od skály bylo přeměněno v mešitu. Někdy mezi [[687]] – [[691]] chalífa [[Abd al-Malik]] postavil svatyni přes posvátnou Skálu, získala tak jméno ''Qubbat Asas-Sachra'', což znamená Svatyně skály (kupole nad skálou), tj. [[Skalní dóm]]. O několik let později, v letech [[709]] – [[715]], chalífa [[Umajad al-Wálid]], syn Abd al-Malika postavil, renovoval a zvětšil mešitu jižně od Dómu a v tomto období nazval mešitu „Al-masdžid Al-Aksá“ - „nejvzdálenější mešita“.

Současná podoba samotné mešity Alal-Aksá je výsledkem mnoha různých výstaveb a renovací konaných povětšinou v duchu Abd al-Malika ([[685]] – [[705]]), chalífichalífy z rodu [[Umajovci|Umajovců]], který byl zakladatelem Skalního Dómu a který započal s výstavbou mešity Alal-Aksá na konci [[7. století]]. Hlavní fáze výstavby nastala během chalífátu jeho syna [[al-Walid]]a ([[709]]-[[715]]). Budova byla poničena několika zemětřeseními a byla zrenovovaná a zrekonstruovaná během [[Abbásovci|abbásovského]] období chalífem [[al-Mahdí]]m ([[775]]-[[785]]) a možná chalífem [[al-Mansúr]]em ([[754]] – [[775]]).

Zemětřesení z roku [[1927]] a [[1936]] vyžadovala téměř kompletní přestavbu mešity, který odkryl původní části mešity. Bylo přijato několik opatření, která by měla mešitu chránit před zemětřeseními, která se někdy vyskytují v této oblasti a přizpůsobit jí změně potřeb místního obyvatelstva. Forma současné struktury je v podstatě stejná od té doby, co byla zrekonstruována chalífem [[Alal-Dhahir]] v roce [[1033]]. Říká se, že nezměnil nic z předchozí [[architektura|architektury]], pouze jí zúžil na každé straně.

Poté, co byl Jeruzalém roku [[1099]] dobyt při [[Křížové výpravy|První křižácké výpravě]], byl zvolen Jeruzalemský král a mešita Alal-Aksá byla využívána jako jeho palác. [[Křížové výpravy|Křižáci]] věřili, že byla vystavěna na místě, kde původně stál [[Šalamounův chrám]] a označují ji za Templum Salomonis (Šalamounův chrám). Kolem roku [[1119]] král Jeruzaléma [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduin II.]] také udělil prostory v jednom křídle nové skupině [[rytíř]]ů, kteří převzali své jméno ([[Templáři]]) právě odtud (Templum ⇒ Templars). Templáři využívali budovy jako velitelství až do té doby, než [[Saladin]] znovu převzal město v roce [[1187]]. Templáři pak přesunuli svůj hlavní stan k severnímu pobřežnímu městu Acre, které drželi ještě dalších 100 let a po něm ještě ostrov [[Kypr]].

Existovaly doby, kdy muslimské bohoslužby zahrnovalo házení kamenů dolů na židy u [[Zeď nářků|Zdi nářků]]. Některé skupiny jako je Temple Mount Faithful ([[Věrní Chrámové hory]]) vyjádřili přání znovu postavit starověký [[Jeruzalémský chrám]] na [[Chrámová hora|Chrámové hoře]], kde stojí mešita Alal-Aksá.

Ráno [[21. srpen|21. srpna]] [[1969]] oheň zničil jihovýchodní křídlo mešity. Oheň zničil nedocenitelnou tisíc let starou kazatelnu ze dřeva a slonoviny (minbar), která byla dovezena z Aleppy Saladinem. Dvojče této kazatelny (Saladin nechal najednou vyrobit dvě) ještě existuje v mešitě v [[Jeskyně Patriarchů|Jeskyni patriarchů]] v [[Hebron]]u.

Rohan byl protestantský stoupenec evangelické sekty známé jako Chrám Boha (Church of God). Byl přesvědčen, že spálením mešity Alal-Aksá uspíší příchod [[Mesiáš]]e. Rohan řekl před soudem, že jednal jako „Boží posel“ dle Jeho pokynů, v souladu se [[Zachariášova kniha|Zachariášovou knihou]], a že zkusil zničit mešitu Alal-Aksá, aby mohl být znovu postaven Židovskýžidovský chrám na Chrámové hoře. Byl hospitalizován v [[Ústav pro duševně choré|ústavu pro duševně choré]], kde bylo diagnostikováno, že je duševně nemocný a později byl z [[Izrael]]e deportován.

V&nbsp;roce 1984 plánovala teroristická skupina [[Židovské podzemí]] útok na mešitu Alal-Aksá a na Skalní dóm s cílem vyhodit obě mešity do povětří. To měli členové skupiny provést 28 náložemi, vyrobenými z&nbsp;výbušnin zcizených z&nbsp;armádních základen na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]].<ref name="čejka240-241"/> Vycvičili zvláštní skupinu, která měla útok provést. V&nbsp;důsledku vnitřních sporů však byla operace před svým provedením odhalena izraelskou zpravodajskou službou [[Šin Bet]].<ref name="čejka240-241">{{Citace monografie

[[Druhá intifáda|Intifáda Alal-Aksá]] je pojmenovaná po této mešitě (zásluhou kontroverzní návštěvy [[Ariel Šaron|Ariela Šarona]] na Chrámové hoře v [[září]] [[2000]]), stejně jako [[Brigády mučedníků Alal-Aksá]].

Izraelské úřady zaznamenaly záměr [[terorismus|teroristické]] organizace [[Machteret]] vyhodit mešitu Alal-Aksá do vzduchu. Machteret je větev ultrapravicové podzemní židovské organizace [[Kach]].

Muslimská Waqf má na starosti mešitu Alal-Aksá spolu s většinou důležitých muslimských svatyní v Izraeli.

Historický význam mešity Alal-Aksá je dále zdůrazněn skutečností, že muslimové měli původně ve zvyku se při modlitbě obracet se k [[Alal-Haram aš-Šaríf]]. Je to také místo, kde [[Mohamed]] vedl první modlitbu po [[Isra a Mi’raj]], tehdy vznikla [[qibla]], směr podle kterého stáli muslimové během modlitby a zůstal tak po 16 až 17 měsíců, [http://www.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/bukhari/060.sbt.html#006.060.013 6:60:13]. Po zjevení psaného v [[Korán]]u se qibla otočila směrem k [[Mekka|Mekce]]:

: Vídáme tě často obracet tvář svou k nebi sem a tam a obrátíme tě proto ke qible, jež se ti bude líbit. Obrať tedy tvář svou směrem k Mešitě posvátné! A kdekoliv budete, obracejte tvář svou ve směru jejím! Věru ti, jimž dostalo se Písma, vědí dobře, že to je pravda od Pána jejich přicházející. A není Bohu lhostejné, co dělají.

—Korán|Korán, 2:144 – 145

Podle historiků byla první qibla namířena k Jeruzalému, protože se Mohamed inspiroval u Židů a snažil se je obrátit ke svému pojetí náboženství. Po ideologické roztržce s [[judaismus|židovstvím]] Mohamed otočil qiblu směrem k Mekce. Al-Haram alaš-SharifŠaríf včetně mešity Alal-Aksá je muslimům známá jako „První ze dvou Qiblí“.

Nicméně kvůli posvátnosti Chrámové hory sám chalífa Umar nechal postavit malou mešitu v jižní části plošiny. Zpočátku byla nazývána Umarovou mešitou a dnes je známá jako „Masdžid Alal-Aksá“. Přijal varování, aby vyhnul tomu, že bude Skála mezi mešitou a Kaabou v Mekce, protože všichni muslimové se mají modlit tváří pouze k Mekce.

Další názorný příklad, jak byl význam První qibly oslaben, uvádějí následující statě z Hadithůhadithů:

: Abdullah ibn Umar praví: Lidé říkají, „Kdykoli zkoušíte zaslechnout Boží hlas, neměli byste se otáčet ke gible nebo Bait-ul-Maqdis (Jeruzalém).“ Já jsem jim řekl, „Jednou jsem vystoupal na střechu našeho domu a spatřil jsem Alláhova apoštola odpovídajícího na mou modlitbu, byl jsem tváří k Bait-il-Maqdis. '(FatehAl-Bari, strana 258, 1. vydání).

—Hadith|Hadith, 1:4:147

== Význam mešity Alal-Aksá v tradici Islámuislámu ==

•Masdžid*Masdžid Alal-Aksá je jedním z nejposvátnějších míst [[islám]]u, protože je podle muslimů místem, kde [[Abrahám]] (praotec tzv. abrahamovských náboženství (judaismus, křesťanství, islám)) uzavřel smlouvu s [[Bůh|Bohem]] a vyučoval [[monoteismus]]. Muslimové uznávají všechny [[prorok]]y ctěné židovstvím i křesťanstvím a jejich posvátná místa jsou také centrální pro islámský étos. Rovněž [[Šalamoun]], jenž postavil na Chrámové hoře první Chrám jediného Boha, byl dle islámské tradice a pojetí prorok, a je ctěný muslimy.

•Byla*Byla místem, kde Mohamed vystoupal do nebes během [[Isra a Mi’rádž]]. (Hlavní místo, kde přijal většinu [[zjevení]], nicméně první z nich se uskutečnila v jeskyni [[Hira]], kde často meditoval během prvních 40 let jeho života)

•Byla*Byla první qiblou, druhým Božím domem po [[Kaaba|Kaabě]] v Mekcce, a třetím nejposvátnějším místem islámu.

: Zeptal jsem se proroka Mohameda, která byla první mešita (tj. dům k modlení) na Zemi? Posvátný dům modlitby (Masdžid al-Haram) tj. [[Kaaba]]), řekl. A který potom, zeptal jsem se. Nejvzdálenější Dům modlitby (Masdžid Alal-Aksá, tj. Svatý chrám), řekl. Dále jsem se zeptal, jak dlouho uběhlo mezi oběma? 40 let, odpověděl Mohamed.

: Alláhův prorok Mohamed řekl, že modlitba v Posvátné mešitě (v Mekce) má cenu 100 000 modliteb, modlitba v mé mešitě (v [[Medina|Medině]]) má cenu 1000 modliteb a modlitba v al-Masjid Al-Aksá má cenu 500 modliteb než v jakékoli jiné mešitě.

: Abu Huraira (požehnaný Alláhem) řekl, že mluví přímo za Alláhova [[apoštol]]a: Nepodnikejte cesty vyjma tří mešit, moje mešita (Medina), mešita al-Haram (Mekka) a mešita Alal-Aksá (Bajt al-Maqdis). |[[Sahih Muslim]] [http://www.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/muslim/00007.smt.html#00007.3218 007:3218]

Jako součást další tradice, založené na autoritě [[Maimunaha bint Sa'd]]a, se povídá, že když byl tázán na osobu, která by byla neschopná cestovat do mešity Alal-Aksá, odpověděl: Posel Alláha (Mohamed) řekl, měl by učinit oběť, která by tam hořela, protože ten, kdo dává oběť mešitě Alal-Aksá je zároveň i ten, kdo se modlí [[Salát (islám)|Salát]] (pětidenní rituální modlitby islámu).

=== Polemika proti Alal-Aksá uvnitř Islámu ===