Je to takový roztok, který již není schopen rozpustit další rozpouštěné látky. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí. Není tedy stabilní. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste (k pevným látkámálátkám, kde naopak klesá patří např. [[hydroxid vápenatý]]), čehož se využívá při výrobě [[krystal]]ických látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100 °C), ochladí se a vyloučí se krystaly. U plynů s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste, např. v teplejší vodě se může rozpustit méně [[kyslík]]u nebo aby se mohlo v šumivých nápojích rozpustit více [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]], tak se stlačuje (při otevírání lahví pak dojde k prudkému poklesu tlaku a CO<sub>2</sub> se prudce uvolňuje).
