Základ daně z příjmů fyzických osob v České republice: Porovnání verzí

úpravy, především úvod, sekce a odkazy
(úpravy, především úvod, sekce a odkazy)
<big>'''Základ daně z příjmů fyzických osob''' se pak vypočítávypočítává jakou součet dílčích základů [[daň z příjmů|daně z příjmů]], tj. podle §&nbsp;6 až §&nbsp;10 zákona č.'''< 586/big>1992 Sb., o daních z příjmů.
'''Všechny příjmy''' [[fyzická osoba|fyzické osoby]] jsou rozděleny do pěti odděleně posuzovaných částí, tzv. [[dílčí základ daně|dílčích základů daně]], přičemž pro '''každý''' dílčí základ platí odlišná využitelnost těchto příjmů. Některé z dílčích základů daně z příjmů jsou výsledkem soustavné činnosti, některé vznikají [[fyzická osoba|fyzické osobě]] pouze výjimečně. <br />
 
'''Všechny příjmy''' [[fyzická osoba|fyzické osoby]] jsou rozděleny do pěti odděleně posuzovaných částí, tzv. [[dílčí základ daně|dílčích základů daně]], přičemž pro '''každý''' dílčí základ platí odlišná využitelnost těchto příjmů. Některé z dílčích základů daně z příjmů jsou výsledkem soustavné činnosti, některé vznikají [[fyzická osoba|fyzické osobě]] pouze výjimečně. <br />
== Dílčí základy daně z příjmů: ==
# Příjmy ze [[závislá činnost|závislé činnosti]] a [[funkční požitky|funkční požitky]] (§6 zákona o [[daň z příjmů|daních z příjmů]])
# Příjmy z [[podnikání|podnikání]] a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7 zákona o daních z příjmů)
# Příjmy z kapitálového [[majetek|majetku]] (§8 zákona o daních z příjmů)
# Příjmy z [[pronájem|pronájmu]] (§9 zákona o daních z příjmů)
# Ostatní příjmy (§10 zákona o daních z příjmů)<br />
 
== Dílčí základy daně z příjmů: ==
V rámci každého dílčího základu daně existují samostatné [[základ daně|základy daně]], které sice obsahově patří do výše jmenovaných dílčích základů daně, ale které do nich nevstupují a zdaňují se samostatně zvláštní sazbou daně, tzv. [[srážková daň|srážkovou daní]] ve výši 15 %. Tento samostatný základ daně se nesnižuje o žádné výdaje ani odpočty. Tuto daň odvádí [[plátce daně|plátce]], tj. osoba, která příjem vyplácí.
# Příjmy ze [[závislá činnost|závislé činnosti]] a [[funkční požitkypožitek|funkční požitky]] (§&nbsp;6 zákona o [[daň z příjmů|daních z příjmů]])
# Příjmy z [[podnikání|podnikání]] a jiné samostatné výdělečné činnosti (§&nbsp;7 zákona o daních z příjmů)
# Příjmy z kapitálového [[majetek|majetku]] (§&nbsp;8 zákona o daních z příjmů)
# Příjmy z [[pronájem|pronájmu]] (§&nbsp;9 zákona o daních z příjmů)
# Ostatní příjmy (§&nbsp;10 zákona o daních z příjmů)<br />
 
V rámci každého dílčího základu daně existují samostatné [[základ daně|základy daně]], které sice obsahově patří do výše jmenovaných dílčích základů daně, ale které do nich nevstupují a zdaňují se samostatně zvláštní sazbou daně, tzv. [[srážková daň|srážkovou daní]] ve výši 15 &nbsp;%. Tento samostatný základ daně se nesnižuje o žádné výdaje ani odpočty. Tuto daň odvádí [[plátce daně|plátce]], tj. osoba, která příjem vyplácí.
== Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ==
V rámci tohoto dílčího základu daně se zdaňují [[mzda|mzdy]] a [[plat|platy]], tzn. že jde o příjem ze zaměstnání (z pracovněprávního, služebního nebo členského [[pracovní poměr|poměru]]). Pojmem požitky se rozumí odměny za výkon funkce např. [[poslanec|poslanců]]. Dále se těmito příjmy rozumí i nepeněžní příjmy od zaměstnavatele, např. podnikový byt pro zaměstnance zdarma. Příjmy v této kategorii vyplácí zaměstnavatel.<br />
 
=== Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ===
=== Příjem vyňatý ===
V rámci tohoto dílčího základu daně se zdaňují [[mzda|mzdy]] a [[plat|platy]]y, tzn. že jde o příjem ze zaměstnání (z pracovněprávního, služebního nebo členského [[pracovní poměr|poměru]]). Pojmem požitky se rozumí odměny za výkon funkce např. [[poslanec|poslanců]]. Dále se těmito příjmy rozumí i nepeněžní příjmy od zaměstnavatele, např. podnikový byt pro zaměstnance zdarma. Příjmy v této kategorii vyplácí zaměstnavatel.<br />
'''Příjmem vyňatým''' z tohoto dílčího základu daně jsou náhrady cestovních výdajů do výše zákonných limitů, zaměstnavatelem poskytnuté pracovní pomůcky a pracovní oděvy.
=== Příjem osvobozený ===
'''Příjmem osvobozeným''' jsou většinou nepeněžitá [[plnění|plnění]] od zaměstnavatele, např. poskytování nealko [[nápoj|nápojů]] na pracovišti nebo závodní stravování, příspěvky zaměstnavatele na [[penzijní připojištění|penzijní připojištění]] zaměstnance (zde existují maximální limity příspěvku – ten činí pro každého zaměstnavatele 24 000 Kč za rok) a jiné. <br />
 
==== Příjem vyňatý ====
'''Příjmy vyňaté a osvobozené''' se do výpočtu základu daně nezahrnují.<br />
'''Příjmem vyňatým''' z tohoto dílčího základu daně jsou náhrady cestovních výdajů do výše zákonných limitů, zaměstnavatelem poskytnuté pracovní pomůcky a pracovní oděvy.
==== Příjem osvobozený ====
'''Příjmem osvobozeným''' jsou většinou nepeněžitá [[plnění|plnění]] od zaměstnavatele, např. poskytování nealko [[nápoj|nápojů]]ů na pracovišti nebo závodní stravování, příspěvky zaměstnavatele na [[penzijní připojištění|penzijní připojištění]] zaměstnance (zde existují maximální limity příspěvku – ten činí pro každého zaměstnavatele 24 &nbsp;000 &nbsp;Kč za rok) a jiné. <br />
 
'''Příjmy vyňaté a osvobozené''' se do výpočtu základu daně nezahrnují.<br />
Základem daně z příjmů ze [[závislá činnost|závislé činnosti]] a funkčních požitků je tzv. [[superhrubá mzda|'''superhrubá mzda''']], tj. [[mzda|mzda]] (popř. [[plat|plat]]) zvýšená o výši [[sociální pojištění|sociálního]] a [[zdravotní pojištění|zdravotního pojištění]], které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Tato výše činí dohromady 34 % ([[sociální pojištění]] 25 %, [[zdravotní pojištění]] 9 %).
Samostatným základem daně v rámci §6 je příjem z [[dohoda o provedení práce|dohody o provedení práce]] – odměna od jednoho zaměstnavatele nesmí přesáhnout za kalendářní měsíc výši 10 000 Kč.
 
Základem daně z příjmů ze [[závislá činnost|závislé činnosti]] a funkčních požitků je tzv. [[superhrubá mzda|'''superhrubá mzda''']], tj. [[mzda|mzda]] (popř. [[plat|plat]]) zvýšená o výši [[sociální pojištění|sociálního]] a [[zdravotní pojištění|zdravotního pojištění]], které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Tato výše činí dohromady 34 &nbsp;% ([[sociální pojištění]] 25 &nbsp;%, [[zdravotní pojištění]] 9 &nbsp;%).
== Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ==
[[podnikání|Podnikání]] je samostatná činnost [[podnikatel|podnikatele]] prováděná na vlastní jméno, vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení [[zisk|zisku]]. <br />
 
Samostatným základem daně v rámci §&nbsp;6 je příjem z [[dohoda o provedení práce|dohody o provedení práce]] – odměna od jednoho zaměstnavatele nesmí přesáhnout za kalendářní měsíc výši 10 &nbsp;000 &nbsp;Kč.
'''Do § 7 patří následující příjmy:'''
 
=== Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ===
[[podnikání|Podnikání]] je samostatná činnost [[podnikatel|podnikatele]]e prováděná na vlastní jméno, vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení [[zisk|zisku]]u. <brDo §&nbsp;7 patří následující příjmy: />
* Příjmy ze [[zemědělství|zemědělské výroby]]
* Příjmy ze [[živnost|živnosti]]i dle živnostenského zákona - [[živnostenské oprávnění]] - (např. [[truhlář]])
* Příjmy z jiného [[podnikání|podnikání]], tj. podnikání dle zvláštních [[předpis|předpisů]]ů, např. [[lékař|lékaři]]i, [[advokát|advokáti]]i, [[daňový poradce|daňoví poradci]] a jiní.
 
'''Naopak podnikáním nejsou:'''
* Příjmy z užití nebo poskytnutí průmyslového [[vlastnictví]] a jiného [[duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]] (např. příjmy z [[licence|licencí]] na [[patent|patenty]]y)
* Příjmy z [[autorská práva|autorských práv]] (např. příjmy za [[literární dílo|literární díla]])
* Příjmy z nezávislého podnikání (např. profesionální [[sportovec|sportovci]]i)
Příjmy v § &nbsp;7 lze snížit o '''výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů'''. Podnikatel může odečíst:
* '''Skutečné výdaje''' – tj. výdaje skutečně prokázané na dosažení, zajištění a udržení příjmů
* '''Paušální výdaje''' (procentem z příjmů) – pokud se pro tento druh výdajů [[daňový poplatník|poplatník]] rozhodne, je to bráno tak, že obsahují vše, co mohl vynaložit na dosažení příjmů, tzn. i např. [[odpisy]].
 
:'''Pro==== jednotlivé druhy příjmů platí následující procentaProcenta paušálních výdajů:''' ====
:# Příjmy ze [[zemědělství|zemědělské činnosti]] – 80 &nbsp;%
:# Příjmy z řemeslných [[živnost|živností]] – 80 &nbsp;%
:# Příjmy z ostatních živností – 60 &nbsp;%
:# Příjmy z jiného podnikání a nezávislého podnikání – 40 &nbsp;%
:# Příjmy z převodu a využití práv – 40 &nbsp;%
Do samostatného základu daně v rámci §&nbsp;7 patří [[honorář|honoráře]]e plynoucí [[autor|autorům]]ům za [[příspěvek|příspěvky]] do [[rozhlas|rozhlasu]]u, [[televize]], [[noviny|novin]] a [[časopis|časopisů]]ů v souhrnu do 7 &nbsp;000 &nbsp;Kč za měsíc.
 
=== Příjmy z kapitálového majetku ===
Jsou to příjmy z [[držba|držby]] finančního [[majetek|majetku]]. Příkladem jsou:
* [[úrok|ÚrokyÚrok]]y z vkladů na podnikatelských [[běžný účet|běžných účtech]]
* Úroky z poskytnutých [[úvěr|úvěrů]]ů a [[půjčka|půjček]]
 
Příjmy z kapitálového majetku nelze snížit o žádné výdaje.
 
V [[Česká republika|České republice]] většina příjmů podle §&nbsp;8 tvoří samostatné základy daně a daní se srážkou u zdroje. Těmi jsou:
* Úroky z [[vklad|vkladů]]ů na nepodnikatelském [[běžný účet|běžném účtu]]
* Úroky z vkladů na úsporných [[bankovní účet|účtech]]
* Úroky z [[vkladní list|vkladních listů]]
* [[dividenda|Dividendy]] a jiné
 
=== Příjmy z pronájmu ===
Jsou to pravidelné příjmy z [[pronájem|pronájmu]] [[nemovitost|nemovitostí]]í, [[byt|bytů]]ů, [[nebytový prostor|nebytových prostor]] a [[movitá věc|movitých věcí]], a to jak [[peníze|peněžní]] příjmy, tak i nepeněžní [[nájem|nájemné]]. '''Nesmí jít o příležitostný pronájem.'''<br />
 
Příjmy lze snížit o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Existují dvě možnosti uplatnění výdajů:
* Ve skutečné výši – výdaje, které přímo souvisí s pronájmem
* Výdaje paušálem[[paušál]]em – 30 &nbsp;% z příjmů
 
=== Ostatní příjmy ===
Do §&nbsp;10 patří všechny příjmy, které nebyly zahrnuty v předchozích dílčích základech daně. Patří sem např.:
* Příjmy z pronájmu movitého majetku (příležitostný pronájem)
* Příjmy ze zemědělské výroby (příležitostné), např. prodej přebytků ze zahrádky
* Příjmy z prodeje majetku (většina jich však je osvobozena od daně z příjmů)
Ostatní příjmy lze snížit o prokázané výdaje nutné na dosažení příjmů. Pouze v jediném případě lze použít paušální výdaje a to v u příležitostných příjmů ze zemědělské výroby ve výši 80 &nbsp;% příjmů. <br />
 
Pokud jsou příležitostné příjmy ve svém souhrnu za [[zdaňovací období|zdaňovací období]] do 20 000 Kč, jsou osvobozeny od [[daň z příjmů|daně z příjmů]].
V rámci §10 tvoří samostatný základ daně např. výhry ze sportovních a veřejných soutěží ('''neznamená [[veřejná soutěž]]''') nad 10 000 Kč (do této výše jsou osvobozeny).<br />
 
Pokud jsou příležitostné příjmy ve svém souhrnu za [[zdaňovací období|zdaňovací období]] do 20 &nbsp;000 &nbsp;Kč, jsou osvobozeny od [[daň z příjmů|daně z příjmů]]. V rámci §&nbsp;10 tvoří samostatný základ daně např. výhry ze sportovních a veřejných soutěží (neznamená [[veřejná soutěž]]) nad 10&nbsp;000&nbsp;Kč (do této výše jsou osvobozeny).
<big>'''Základ daně z příjmů fyzických osob se pak vypočítá jakou součet dílčích základů daně z příjmů, tj. §6 až §10.'''</big>
 
== ZdrojeLiteratura ==
* Daňový systém ČR 2012, Alena Vančurová a Láchová Lenka: ''Daňový systém ČR 2012'', vydavatelství VOX, 11. vydání, 2012
 
[[Kategorie:Daně]]
Neregistrovaný uživatel