Magmatická hornina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 82.117.156.24 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je EmausBot |
|||
Řádek 7:
* '''Hlubinné''' (''abyssální'') '''vyvřeliny''' – Magma se vlivem své vysoké [[viskozita|viskozity]] (která je způsobená vysokým obsahem [[oxid křemičitý|SiO<sub>2</sub>]] a následnou [[kyselost]]í hornin) není schopno pohybovat. To vede ke vzniku hlubinných těles několik kilometrů pod zemským povrchem. Tato tělesa mohou dosahovat značných velikostí, u kterých často neznáme spodní ohraničení. Vzniklá tělesa nazýváme odborně [[pluton]]y, [[batolit]]y, či [[peň|pně]]. Těleso v podzemí může chladnout (krystalizovat) až po několik miliónů let. Dlouhá doba krystalizace se projevuje ve všesměrné hrubozrnné struktuře vzniklých hornin. Typickým příkladem abyssálních hornin je [[granit]]ická řada hornin.
* '''Žilné vyvřeliny''' (známé také pod názvy ''hypoabyssální, podpovrchové'') – Ty jsou představovány tělesy o mocnosti od několika decimetrů po stovky metrů a s délkou až do několika kilometrů. Žilné vyvřeliny jsou obrovskými tlaky vtlačovány do puklin, prasklin a elastických částí zemské kůry nedaleko povrchu, což zapříčiňuje rychlejší chladnutí taveniny a zjemňování struktury. Často se setkáváme s [[porfyr]]ickou strukturou. Vzniklá tělesa nazýváme pravé a ložní [[žíla (geologie)|žíly]].
| |||