|
Podle [[Buněčná teorie|Buněčné teorie]], kterou v roce [[1838]] zavedli [[botanik]] [[Matthias Jakob Schleiden]] a [[fyziolog]] [[Theodor Schwann]] a která je dodnes základním nosným pilířem [[cytologie]] (buněčné biologie) a vlastně moderní [[biologie]] vůbec, je každý [[organismus]] z buněk přímo složen nebo na jiných buňkách existenčně závislý ([[vir]]y), žádná buňka [[buněčné dělení|nemůže vzniknout jinak]] než zase z buňky a mateřská buňka předává dceřiné buňce potřebnou [[dědičnost|děděnou]] [[genetická informace|informaci]] k reprodukci sebe sama ke své funkci.
nepis to
== Evoluce buňky ==
{{podrobně|vznik života}}
Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8 miliardami lety.<ref name=alberts /> První buňka zřejmě vznikla tak, že byly [[nukleové kyseliny]] (buď [[DNA]], nebo podle teorie [[RNA svět]]a spíše ještě [[RNA]]) obklopeny [[fosfolipid]]ovou [[buněčná membrána|membránou]], jakou známe i dnes. Bylo prokázáno, že [[lipozom]]y, tedy kapénky [[lipid]]ů, jsou schopné se spontánně uspořádat do kulovitých struktur, z nichž se následně zřejmě vyvinuly buněčné organizmy.<ref name=rosypal>{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797 }}</ref><ref name=cellupedia>{{citace elektronické monografie| titul = On the Origin of Cells: From Molecules to the First Cell| vydavatel=Cellupedia| url = http://library.thinkquest.org/C004535/on_the_origin_of_cells.html}}</ref><ref>{{Citace periodika
| doi = 10.1098/rstb.2007.2066
| ročník = 362
| číslo = 1486
| strany = 1741–1750
| příjmení = Monnard
| jméno = Pierre-Alain
| spoluautoři = Andrej Luptak, David W Deamer
| titul = Models of primitive cellular life: polymerases and templates in liposomes
| periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences
| datum vydání = 2007-10-29
| url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=2442390
}}</ref> Proces [[přírodní selekce]] následně zajistil, aby převládly buňky schopné bezchybně [[replikace DNA|replikovat]] svůj [[genetický materiál]]<ref name=cellupedia /> (v tomto případě zřejmě již DNA, která je stabilnější než RNA<ref name=rosypal />), [[transkripce (DNA)|přepisovat]] DNA na RNA a následně podle RNA [[translace|syntetizovat proteiny]]. Tyto jednoduché buňky se někdy označují jako [[progenot]]i.<ref name=rosypal />
Dnes jsou známy tři hlavní typy buněk, podle nichž se také veškerý buněčný život dělí na tři tzv. [[doména (biologie)|domény]]: [[bakterie]] (Bacteria, Eubacteria), [[archea]] (Archaea, Archaebacteria) a [[eukaryota]] (Eukarya).<ref>{{Citace periodika | autor = Woese C, Kandler O, Wheelis M | titul = Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya. | url=http://www.pnas.org/cgi/reprint/87/12/4576 | periodikum = Proc Natl Acad Sci USA | ročník = 87 | číslo = 12 | strany = 4576–9 | rok = 1990 | pmid = 2112744 | doi = 10.1073/pnas.87.12.4576}}</ref> První dvě domény jsou při povrchním pohledu na buňku podobné a označují se společně jako [[prokaryotická buňka|prokaryotické]]. [[Eukaryotická buňka]], která je strukturně složitější, vznikla až následně z několika prokaryotických, a to zřejmě někdy v období mezi 1,8–1,3 miliardami lety v procesu tzv. [[eukaryogeneze]].<ref name=knoll>{{citace periodika | jméno = Andrew H. | příjmení = Knoll | spoluautoři = Javaux, E. J., Hewitt, D., Cohen, P. | titul = Eukaryotic organisms in Proterozoic oceans | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London, Part B | rok =2006 | ročník =361 | číslo =1470 | strany=1023–1038 | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1578724 | doi = 10.1098/rstb.2006.1843 | pmid = 16754612 | jazyk=anglicky}}</ref>
tvuj deda
== Buněčná fyziologie ==
|
