Maximilien Foy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m →Život: Thermidorský převrat |
||
Řádek 5:
==Život==
Foy byl synem vojáka, který po skončení služby se usadil jako poštmistr a anglické matky. Vzdělání získal na válečné škole v La Fere. Roku [[1791]] jako 16 letý nastoupil jako podporučík [[artilerie]] k 3. dělostřeleckému [[pluk]]u. Jako důstojník artilerie prodělal tažení [[1792]]-[[1793]] pod generálem Dumouriezem a po bitvě u [[Jemappes]] (6.listopadu 1792) byl povýšen na kapitána. Roku [[1794]] byl v [[Cambrai]] pro neskrývaný nesouhlas s necitlivými příkazy konventu zatčen. Po [[Thermidorský převrat|9.
Přestože jej [[Ludvík XVIII.]] jmenoval velkodůstojníkem Čestné legie, inspektorem 2. a 16. pěší divize a povýšil jej do šlechtického stavu s titulem hrabětecím, Foy se po návratu Napoleona z [[Elba|Elby]] bez váhání opět přidal na jeho stranu a velel divizi ve sboru maršála [[Ney]]e. U [[Waterloo]] (18. června [[1815]]) byl zraněn. Žil poté v ústraní, až jej departement Aisne vyslal roku [[1819]] jako zástupce do zákonodárného sboru, kde se brzy vyprofiloval v předního řečníka liberálů a stanul v čele početně slabé oposice, bojující tvrdě proti ultraroyalistické a klerikální většině. Když zemřel roku [[1825]], liberálové využili jeho pohřbu k uspořádání demonstrace proti Bourbonům. Jeho rakev doporovodilo na hřbitov [[Pere Lachaise]] 100 000 lidí a sbírka na podporu Foyovy rodiny vynesla l milion franků. Od roku [[1879]] stojí v jeho rodném Hamu generálova socha. Napoleon na Svaté Heleně zmínil Foye mezi nejtalentovanějšími důstojníky armády, kteří by mohli být jmenováni jeho maršály.
|