Němý film: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: no:Stumfilm je dobrý článek |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 17:
[[Repertoár]] pro rané němé filmy byl jednak improvizovaný a jednak sestávající z [[Klasická hudba|klasické hudby]]. Když začaly být běžné dlouhé filmy, tak býval hudební doprovod určený a vybraný předem. V roce 1915 napsal skladatel Joseph Carl Breil původní hudbu k filmu [[D. W. Griffith]]a [[Zrození národa]] a následně začalo být relativně běžné, že pro ty největší filmové trháky byla doprovodná hudba originální. Nicméně originální hudba byla pro film psána již dříve, například v roce [[1908]] od [[Camille Saint-Saëns]]a ke klasickému filmu d´Art [[Zavraždění vévody Guiese]], či od skladatele [[Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov|Michaila Ippolitov-Ivanova]] k prvnímu ruskému filmu [[Stěnka Razin (film)|Stěnka Razin]] z téhož roku.
Během vrcholného období němé éry byl filmový průmysl největším zdrojem zaměstnanosti pro instrumentální [[Hudebník|muzikant]]y, hlavně pro pianisty, rozšíření zvukového filmu potom znamenalo, že mnoho těchto muzikantů přišlo o práci. Období zavádění zvuku do kinematografie se navíc časově krylo s [[Velká hospodářská krize|Velkou hospodářskou krizí]] na počátku 30. let.
V některých zemích se přinášel zvuk do filmu i jinými způsoby než instrumentální hudbou. Rané zpívající filmy v Brazílii například využívaly [[zpěvák]]y, kteří zpívali za plátnem. V Japonsku měly filmy nejen živou hudbu, ale také benshi, umělecké vypravěče, kteří poskytovali komentáře k filmům, případně obstarávaly dialogy postav. Benshi se stali ústředním elementem [[Japonská kinematografie|japonského filmu]] a jejich popularita byla jednou z příčin, proč se němý film v Japonsku udržel až do 30. let.
| |||