Pacifismus: Porovnání verzí

Přidáno 1 705 bajtů ,  před 7 lety
bez shrnutí editace
Některé státy ve 20. století uznávaly odpírače vojenské služby z důvodu svědomí.<ref>Oxfordský slovník světových dějin, str. 443, ISBN 80-200-1054-8</ref> Přísně vzato jsou však pacifismus a [[odpírání vojenské služby]] dva odlišné fenomény.<ref>''A nepozdvihne meč...'' Odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989. P. Blažek (ed.). Praha 2007, s. 17–22.</ref>
 
Kritici pacifismu namítají, že není dobré striktně odmítat násilí, protože někdy je nutné zasáhnout násilně hned a málo než později a hodně. Dokud bude hrozit nebezpečí války a nebude existovat příslušná mezinárodní autorita vybavená dostatečnými mocenskými prostředky, dotud se nebude moci upřít vládám právo na spravedlivou obranu. Přísně se musí zvážit striktní podmínky, které ospravedlňují oprávněnou obranu vojenskou mocí. Takové rozhodnutí je pro svou závažnost podrobeno přísným podmínkám mravní oprávněnosti. Je třeba: — aby škoda způsobená národu nebo společenství národů útočníkem byla trvalá, těžká a jistá; — aby se všechny jiné prostředky, jak tomu zabránit, ukázaly neproveditelné nebo neúčinné; — aby byly odůvodněné vyhlídky na úspěch; — aby použití zbraní nevyvolalo mnohem těžší zla a zmatky než zlo, které je třeba odstranit. Při hodnocení této podmínky je třeba pečlivě zvážit sílu moderních ničivých prostředků. Toto jsou tradiční prvky vypočítávané v nauce o tzv. „spravedlivé válce“. Hodnocení takových podmínek mravní oprávněnosti přísluší prozíravému úsudku těch, kteří mají odpovědnost za obecné blaho. Veřejná moc má v tomto případě právo a povinnost uložit občanům povinnosti nutné k národní obraně. Ti, kteří slouží vlasti ke vojsku, ať se považují za služebníky bezpečnosti a svobody národů. Když tento úkol správně plní, opravdu přispívají k obecnému dobru národů a k upevnění míru. Veřejná moc se má vhodně postarat o případy těch, kteří z důvodu svědomí odmítají používat zbraní; ti mají však poskytnout lidskému společenství služby jiným způsobem. <ref>katechismus katolické církve paragraf 2307 až 2311</ref>
Kritici pacifismu namítají, že není dobré striktně odmítat násilí, protože někdy{{kdy?}} je nutné zasáhnout násilně hned a málo než později a hodně.
 
Jedním z teologických směrů je křesťanský pacifismus <ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Christian_pacifism</ref>
Anonymní uživatel