Dějiny Irska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
revert značka: možný spam |
|||
Řádek 1:
V tomto článku je popsána historie národů obývajících ostrov [[Irsko]].
== Pravěk a příchod Keltů ==
[[Soubor:Newgrange ireland 750px.jpg|right|thumb|Megalitická hrobka [[Newgrange]]]]
Na rozdíl od ostatních evropských zemí je osídlení Irska velmi nedávného data; nejstarší doklady přítomnosti [[mezolit]]ických lovců a sběračů v severovýchodní části ostrova pocházejí z 6. tisíciletí př. n. l. Na sklonku 5. tisíciletí př. n. l. se do Irska rozšířilo [[zemědělství]]. Tito [[neolit]]ičtí zemědělci po sobě zanechali působivé [[megalit]]ické [[Mohyla|mohyly]], jako například [[Newgrange]] v [[hrabství Meath]] (okolo 3200 př. n. l.). Kolem roku 2500 př. n. l. počíná v Irsku [[doba bronzová]]. Zejména na jihozápadě země se na mnoha místech našly pozůstatky těžby mědi. [[Měď]] a [[zlato]], jimiž Irsko oplývalo, se v tehdejších dobách vyvážely do celé [[Evropa|Evropy]]. [[Doba železná]] nastává s postupným příchodem [[Keltské jazyky|keltsky]] hovořících kmenů z evropské pevniny. Jako první zmiňují antické prameny ''Priteny'' ''(Pritany),'' jejichž jméno dnes přežívá ve slově ''Británie''. Zdá se, že tito příchozí v několika vlnách od [[7. století př. n. l.|7.]] do [[1. století př. n. l.]] nepředstavovali příliš početnou skupinu obyvatelstva, neboť nedávný výzkum, založený na rozborech [[DNA]] odhalil překvapivě blízkou příbuznost [[Irové|Irů]] s [[Baskové|Basky]]. V jejich žilách tak, zdá se, převažuje krev předindoevropských obyvatel Evropy. Nehledě na to, hovořila od této doby až do počátku [[19. století]] většina obyvatel ostrova keltským jazykem.
== Raný středověk - země svářících se království ==
[[Soubor:KellsFol032vChristEnthroned.jpg|thumb|right|200px|[[Kellská kniha]], folio 32v, Trůnící Kristus]]
Po celé [[1. tisíciletí n. l.]] nebylo Irsko jednotným státem. Existovaly zde desítky ''túath'', menších či větších „království“, jejichž náčelníci, zvaní králové ([[Irština|irsky]]: ''rí'') mezi sebou často bojovali. Menší království byla [[vazal]]y mocnějších, ale třebaže se v pozdějších dobách někteří vladaři prohlašovali velekráli, žádnému se nepodařilo založit [[Dynastie|dynastii]], která by dokázala sjednotit celé Irsko. Významnou úlohu ve společnosti hráli [[druid]]ové, kteří působili jako kněží, léčitelé, učitelé, básníci a zákonopravci. Bohatá ústně tradovaná básnická kultura nezanikla ani po příchodu [[křesťanství]], naopak, dočkala se písemné podoby. Křesťanství za časů [[Starověký Řím|římského]] panství v Británii pozvolna pronikalo i do Irska (známého Římanům jako ''Hibernia''). Rozhodující úloha v pokojném pokřesťanštění Irska je připisována [[svatý Patrik|svatému Patrikovi]], prvnímu irskému [[biskup]]ovi, který v zemi působil po roce [[432]]. V následujícím století vyrostla v Irsku řada [[klášter]]ů, které se staly středisky [[Latina|latinské]] učenosti a Irští [[misionář]]i šířili křesťanství ve střední Evropě. Kamenné kříže rozeseté po ostrově a výpravné iluminované rukopisy, jako je [[Kellská kniha]] dodnes vydávají svědectví o této době. [[7. století|7.]] a [[8. století]] je považováno za zlatý věk starého Irska. Od roku [[795]] začali do Irska podnikat nájezdy [[Vikingové]], kteří drancovali kláštery a vesnice a odváželi vše cenné do své domoviny. Většina dodnes dochovaných zlatých irských ozdob tak pochází z vykopávek vikinských hrobů v [[Norsko|Norsku]]. Vikingové postupem času zřizovali na pobřeží stálejší osady, které se vyvíjely v [[Město|města]] ([[Dublin]], [[Wexford]], [[Waterford]], [[Cork]], [[Limerick]]) a ovládali části Irska. Roku [[1014]] irský velekrál [[Brian Bóruma]] dokázal zlomit vikinskou moc, ale nebylo mu dáno zemi sjednotit, neboť ve vítězné [[Bitva u Clontarfu|bitvě u Clontarfu]] sám padl. Irsko se nanovo ponořilo do drobných, ale ustavičných válek mezi několika vůdčími královstvími. Rozhodující zlom v irských dějinách přišel ve druhé polovině [[12. století]].
== Normanský zábor ==
[[Soubor:Round tower Antrim Ireland.jpg|thumb|right|200px|Věže jako tato v [[hrabství Antrim]], sloužily v dobách [[Vikingové|vikinských]] nájezdů jako útočiště]]
Roku [[1166]] byl vládce východoirské provincie [[Leinster]] král [[Diarmuid Mac Murchada]] (Dermot MacMorrough) svržen svými protivníky a utekl se s prosbou o pomoc za [[Anglie|anglickým]] králem [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřichem II.]] Téhož roku se [[Rory O'Connor]] se stal prvním králem Irska od roku 1014. Když Jindřichovu [[Normané|normanskému]] družiníkovi [[Richard FitzGilbert de Clare|Richardu FitzGilbertovi de Clare]] přislíbil svržený král Diarmuid Mac Murchada svou dceru a dědictví, ten se mu zavázal svou pomocí a roku [[1169]] se vylodil v Irsku. Normané v Diarmuidových službách dosáhli rychle řady vítězství a když roku [[1171]] Diarmuid Mac Murchada zemřel, zdědil jeho panství Richard de Clare. O svrchovanost nad dobytým územím se záhy přihlásil král Jindřich II., který je udělil svému nejmladšímu synovi, pozdějšímu králi [[Jan Bezzemek|Janu Bezzemkovi]]. Od té doby bylo Irsko jako takzvané ''Panství Irské'' ''(Lordship of Ireland)'' pod svrchovaností anglických králů.
== Opětovný vzmach irské kultury ==
Do poloviny [[13. století]] se tak většina Irska ocitla v majetku anglo-normanské šlechty. Země byla postupně členěna na hrabství, podle anglického vzoru byly zaváděny porotní soudy a parlament v Dublinu, stavěly se kamenné [[hrad]]y namísto dosavadních dřevěných. Zejména ve vnitrozemí vznikala nová města (dosud jich z vikinských časů v Irsku bylo jen několik při pobřeží). Třebaže do Irska proudili přistěhovalci z [[Anglie]] a [[Skotsko|Skotska]], postupem času většinou přijímali irský jazyk a zvyky. I moc keltské šlechty se pozdvihla a anglický kulturní vliv se smrskl na okolí Dublinu (jehož okolí muselo být opevněno jako tzv. [[Koloví]]) a několika dalších měst. Angličtí králové byli vázáni [[Stoletá válka|válkami ve Francii]] a domácími [[Války růží|boji o trůn]]. Angličanům nic nepomohla ani nařízení, zakazující irské oděvy, řeč či smíšená manželství, jako byly například ''[[Kilkennyské výnosy]]'' ''(The Statutes of Kilkenny)'' z roku [[1366]]. Díky těmto zákazům vypuklo téhož roku irsko-normanské povstání. Irský jazyk a literatura zažívaly ve [[14. století|14.]] a [[15. století]] svůj druhý vrchol.
== Irské království a tudorovská kolonizace ==
{{viz též|Irské království}}
Obrat nastal až v [[16. století]] za vlády [[Jindřich VIII.|Jindřicha VIII.]] a jeho nástupců. Když se Jindřich VIII. prohlásil hlavou církve ve svých državách, v Irsku byl na rozdíl od Anglie ohlas mezi veřejností mizivý. Vysocí [[prelát]]i totiž žili v poangličtěných městech a to většinou dosti nehodným světským životem. Skutečnou duchovní péči lidu věnovali jen příslušníci žebravých mnišských řádů (ponejvíce [[Řád menších bratří|františkáni]] a [[Řád bratří kazatelů|dominikáni]]), kteří náboženské novoty odmítali. Když se Jindřichovi doneslo, že mezi Iry většina za hlavu církve stále považuje [[papež]]e (s odůvodněním že „papež“ je víc než „lord“ – oficiální titul panovníka byl totiž ''„Lord of Ireland“''), nechal si roku [[1541]] dublinským parlamentem odhlasovat změnu titulatury na ''„King of Ireland“'' (král Irska). V letech [[1541]]-[[1800]] tak bylo Irské království v [[personální unie|personální unii]] s Anglií, respektive [[Spojené království|Velkou Británií]] (po roce [[1707]]). Jak již řečeno, úspěch [[reformace]], dovršené za [[Eduard VI.|Eduarda VI.]] a [[Alžběta I.|Alžběty I.]], byl v Irsku malý. Byla sice po anglickém vzoru ustavena státní církev (''[[Church of Ireland]]''), naprostá většina Irů však setrvala u římskokatolického vyznání. Toto rozdělení poznamenalo další dějiny ostrova až do dnešních dnů. Angličtí panovníci, kteří se obávali, že jejich nepřátelé (zejména [[Španělsko]]) využijí Irska jako vedlejšího bojiště, se snažili o důkladné podmanění země. Roku [[1592]] dala Alžběta I. založit ''Kolej Nejsvětější Trojice'' (''[[Trinity College (Dublin)|Trinity College]]'') v Dublinu, první, byť ještě několik století výhradně protestanskou, univerzitu v Irsku. Řada menších vzbouření anglo-irských pánů byla úspěšně potlačena. Proti oklešťování svých starých práv povstala v 90. letech [[16. století]] [[ulster]]ská šlechta pod vedením [[Hugh O'Neill|Hugha O'Neilla]], hraběte z Tyrone. Na pomoc jim přispěchali Španělé, ale roku [[1601]] byli povstalci u [[Kinsale]] poraženi a roku [[1603]] [[Kapitulace|kapitulovali]]. Nakonec se roku [[1607]] Hugh O'Neill, [[Rory O'Donnell]], hrabě z Tyrconnellu a 97 jejich rodinných příslušníků a přívrženců odebrali do [[emigrace]]. Tento ''„útěk hrabat“'' (''Flight of the Earls'') jen předznamenával úpadek katolického Irska. Na půdu zkonfiskovanou katolickým pánům anglická vláda systematicky usazovala protestantské kolonisty z Anglie a Skotska v naději, že tím dosáhne účinné protiváhy katolíkům. Právě tehdy bylo například město Derry přejmenováno na [[Londonderry]]. (V květnu 1984 se městské zastupitelstvo přejmenovalo na ''Derry City Council'', což však neovlivnilo oficiální název města, jak nejnověji potvrdilo rozhodnutí belfastského vrchního soudu z 25. ledna 2007.)
== Konfederace a dobytí Oliverem Cromwellem ==
Roku [[1641]] vypuklo v Ulsteru povstání, které se rozšířilo po celé zemi. Povstalci, kteří o sobě prohlašovali, že jednají ve jménu krále [[Karel I. Stuart|Karla I.]] proti anglickému parlamentu, vytvořili tzv. ''Irskou katolickou konfederaci'' ''(Irish Catholic Confederation)'' se sídlem v [[Kilkenny]]. Teprve poté, co se vypořádal s monarchií v Anglii, se roku [[1649]] [[Oliver Cromwell]] vylodil v Irsku a do roku [[1652]] Konfederaci krutě potlačil. Cromwellovské tažení bylo nejkrutější válkou, jakou Irsko ve svých dějinách zažilo (smutně proslulo zejména krvrprolití při dobytí města [[Drogheda]], kde bylo na Cromwellův osobní příkaz zmasakrováno 3 000 royalistických obránců a mnoho civilistů). Bída a trápení doby Cromwellova tažení je připomínána i v mnoha irských písních, například v písni „Irish Ways And Irish Laws“, kde se přímo zpívá: „…Cromwell and his soldiers came, started centuries of shame…“
Následky porážky byly pro katolíky zničující. Jestliže před rokem [[1641]] vlastnili (s výjimkou již dříve konfiskovaného Ulsteru) většinu půdy v zemi, nyní jim byla z velké části odebrána a přidělena protestantům. Je třeba podotknout, že se změnili pouze majitelé panství, v tomto období již nedocházelo k masivní kolonizaci. Po restauraci monarchie byly za [[Karel II. Stuart|Karla II.]] prováděny [[restituce]], týkaly se však jen menší části půdy. Irsko tak zůstalo od této doby převážně v rukou protestantských statkářů.
== Válka dvou králů a trestní zákony ==
Roku [[1689]] se irští katolíci pod místodržícím [[Richard Talbot, 1. hrabě z Tyrconellu|Richardem Talbotem]], hrabětem z Tyrconellu a později [[Patrick Sarsfield|Patrickem Sarsfieldem]], hrabětem z Lucanu ve ''„válce dvou králů“'' postavili za svrženého katolického krále [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]] v boji s jeho synovcem a zetěm [[Vilém III. Oranžský|Vilémem Oranžským]]. Vítězství Vilémovy armády v [[Bitva na řece Boyne|bitvě na řece Boyne]], která byla svedena 1. července [[1690]] u [[Drogheda|Droghedy]], a v níž byl poražen [[James Fitzjames, vévoda z Berwicku]], si každoročně [[12. červenec|12. července]] (datum bitvy podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]]) halasně připomínají [[Severní Irsko|severoirští]] unionističtí [[protestantství|protestanti]] (tzv. ''„[[oranžisté]]“''). Rozhodující potvrzení vývoje války znamenalo protestantské vítězství v [[Bitva u Aughrimu|bitvě u Aughrimu]] o rok později. Sarsfield ještě nějaký čas vytrvale vzdoroval v [[Limerick]]u, ale nakonec [[3. říjen|3. října]] [[1691]] kapituloval. Se 14 000 svými muži, kteří odmítli přestoupit do Vilémových služeb pak odplul do [[Francie]]. Mnozí účastníci tohoto ''„[[Odlet divokých hus|odletu divokých husí]]“'' ''(Flight of the Wild Geese)'' se později proslavili ve francouzských či španělských službách.
[[Limerický mír]] nabízel poraženým shovívavé podmínky, ale záhy anglická vláda přitvrdila a roku [[1695]] zavedla tzv. [[trestní zákony]], které zbavovaly katolíky všech politických a některých majetkových práv. Tím, že nesměli volit ani být voleni do parlamentu, stát se právníky či zastávat vyšší důstojnické hodnosti se 75 % Irů stalo ve své zemi obyvateli „druhé kategorie“. Po roce [[1697]] byli dokonce na čas ze země vyháněni katoličtí kněží, ale během [[18. století]] už byli postupně tolerováni.
== Unie s Velkou Británií ==
Ze začátku to byla pro Iry bezútěšná doba, postupně se ale jejich situace zlepšovala. V roce [[1782]] získal irský parlament nezávislost a tím se stalo Irsko fakticky samostatné (s Británií mělo společného jen panovníka). Po [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluci]] se začaly množit vzpoury proti britské koruně a tak anglický parlament donutil dublinský, aby sám sebe rozpustil (stalo se tak roce [[1800]]). V letech [[1845]] - [[1851]] došlo v Irsku kvůli [[plíseň bramborová|plísni]] [[Lilek brambor|bramborové]] k několika [[hladomor]]ům. Následovaly vlny [[Emigrace|emigrací]] do Británie a [[Spojené státy americké|Ameriky]] a tak se počet obyvatel snížil z osmi na 4,4 milionu.
== Irská nezávislost ==
Po irské válce o nezávislost se v roce [[1922]] odtrhlo 26 hrabství na jihu a západě Irska od Spojeného království, a vytvořilo [[Irský svobodný stát]], který se stal samostatným členem [[Commonwealth|Společenství]] jako nominální [[konstituční monarchie]].
== Republika ==
V roce [[1949]] byla odstraněna poslední formální role panovníka a název státu byl změněn na '''Irsko''' (Éire). Název „Irská republika“ ([[Poblacht na hÉireann]]) se v Irské ústavě (Bunreacht na hÉireann) objevuje jako „popis státního zřízení“, oficiálním názvem země se má stát až po připojení [[Ulster|Severních provincií]].
== Literatura ==
{{Citace monografie | příjmení = Moody | jméno = Theodore W. | příjmení2 = Martin | jméno2 = Francis X. | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Irsko | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1996 | isbn = 80-7106-151-4 | počet stran = 419}}
== Související články ==
*[[Dějiny Severního Irska]]
*[[Dějiny Spojeného království]]
== Externí odkazy ==
*[http://www.kyklop.bloguje.cz/186654_item.php Historie Irska] - Kyklopův blog
*[http://www.irsko-aktualne.cz/z_historie.php?menuf=567 Historický vývoj Irska] - Irsko Aktuálně
* [http://www.ct24.cz/vysilani/2006/04/22/10095687448-206452801280016-21:32-historicky-magazin/7/ Irsko ve 20. století] v [[Historický magazín|Historickém magazínu]] ČT
{{Pahýl}}
{{Téma Evropy|Dějiny}}
{{Portály|Historie|Irsko}}
[[Kategorie:Dějiny Irska| ]]
[[Kategorie:Irsko]]
[[Kategorie:Dějiny podle zemí|Irsko]]
[[ca:Història d'Irlanda]]
[[cy:Hanes Iwerddon]]
[[da:Irlands historie]]
[[de:Geschichte Irlands]]
[[en:History of Ireland]]
[[eo:Historio de Irlando]]
[[es:Historia de Irlanda]]
[[fi:Irlannin historia]]
[[fr:Histoire de l'Irlande]]
[[ga:Stair na hÉireann]]
[[he:היסטוריה של אירלנד]]
[[hr:Povijest Irske]]
[[hu:Írország történelme]]
[[hy:Իռլանդիայի պատմություն]]
[[id:Sejarah Irlandia]]
[[io:Historio di Irlando]]
[[it:Storia d'Irlanda]]
[[ja:アイルランドの歴史]]
[[ko:아일랜드의 역사]]
[[lt:Airijos istorija]]
[[lv:Īrijas vēsture]]
[[nl:Geschiedenis van Ierland]]
[[nn:Irsk historie]]
[[no:Irlands historie]]
[[pl:Historia Irlandii]]
[[pt:História da República da Irlanda]]
[[ru:История Ирландии]]
[[sq:Historia e Irlandës]]
[[sv:Irlands historia]]
[[th:ประวัติศาสตร์ไอร์แลนด์]]
[[tr:İrlanda tarihi]]
[[uk:Історія Ірландії]]
[[zh:愛爾蘭歷史]]
| |||