Dějiny Slovenska: Porovnání verzí

Existují již dva nápisy vztahující se k vexilaci pod trenčínskou skálou. Přesné místo, kde se legie a její tábor nalézal se nepodařilo dodnes přesně určit. Podle řeckého historika [[Cassius Dio|Cassia Diona]], se v závěrečné fázi [[Markomanské války|markomanských válek]] pohybovalo na územích [[Markomani|Markomanů]] a [[Kvádové|Kvádů]] velké množství římských vojáků. Kromě tábora v [[Mušov]]ě, byl nedávno objeven také pozůstatek krátkodobého tábora v Olomouci-[[Neředín]]ě.

 

 

Nápis byl na skále objeven již v 16. století, ale pro nepřístupný těžký terén nebyl pečlivě prozkoumán. Až kanovník a děkan Ludvík Stárek z Trenčína se neúspěšně snažil o jeho rozluštění. Přesto se jeho nepodařený překlad dostal do rukou [[Theodor Mommsen|Theodora Mommsena]], autora díla Corpus Inscriptionum Latinarum (zkráceně CIL). Mommsen dílo označil jako [[Falzum (diplomatika)|falzum]]. Maďarský archeolog [[Joseph Hampel]] nechal pořídit sádrové odlitky, jelikož se snad domníval, že nápis by mohl být pravý. [[Epigrafika|Epigraf]] Mommsen nápis poté znovu zkoumal podle sádrových odlitků a změnil názor. Dokonce se přijel na nápis podívat osobně. Roku 1902 byl již nápis z trenčínské skály správně zahrnut do nového vydání Mommsenovy latinské epigrafie: Corpus Inscriptionum Latinarum.