Jiří David (výtvarník): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
infobox, vložení portrétu |
m →Fotografická tvorba: kor. |
||
Řádek 36:
== Fotografická tvorba ==
=== Skryté podoby (1991–1995) ===
Autorský projekt ''Skryté podoby'' byl realizován v [[Čechy|Čechách]], [[Polsko|Polsku]], [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Francie|Francii]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Základem se stala metoda, vyvinutá na počátku 20. století a okrajově používaná pro antropologická a psychologická studia - frontální záběry obličeje rozdělené v negativu na přesně stejné poloviny a složení nových snímků: pravostranného a levostranného. Portrétovanými jsou významné osobnosti z oblasti politiky, kultury, vědy i sportu z celého světa. David zkoumá tváře jako znak, jako nositele biologicko-psychických daností a výlučnost jedinců. Soubor vznikal pět let a obsahuje více než stovku "podobizen", pravopravých a levolevých dvojic.
Fotografie francouzské sochařky [[Louise Bourgeois]] z cyklu ''Skryté podoby'', byla 9. února 2006 v londýnské aukční síni Sotheby’s úspěšně vydražena za 2160 britských liber. Fotografie byla poprvé vystavena v roce 1995 v galerii Rudolfinum, Praha.<ref>http://www.jiri-david.cz/cz/louise.html</ref>
Řádek 96 ⟶ 95:
}}</ref><br />
=== Moji rukojmí (
Soubor na fotografiích tematizuje dětské násilí a manipulaci. Díla zachycují spoutané děti a působí jako výtvarné upozornění na jejich zneužívání. Hlavní hrdinové - oběti jsou děti, převážně chlapci kolem deseti, jedenácti let, jejich hračky, anonymní obličejové masky, vycpaná zvířata, barevné, zlaté, stříbrné pytle, vojenské deky, provazy, dráty, řetězy, řemeny.
Řádek 102 ⟶ 101:
:''Je to výstava o bezbrannosti, křehkosti, i zvůli, která však nic nepopisuje, nevysvětluje, pouze ukazuje, na první pohled půvabně, hravě až zábavně, náhle však nečekaně drásavě a všech domýšlení nechtěně.''<ref name="david">http://www.jiri-david.cz/cz/index.html</ref>
=== Bez soucitu (
Jiří David "rozbrečel" sedmnáct velmi důležitých mužů, které viděli [[pláč|plakat]] snad jen jejich nejbližší, v některých případech možná ani ti ne. Pláč je silný [[emoce|emocionální]] prožitek, ve kterém lidská bytost projevuje nejhlubší city. Ke svému projektu David uvádí, že v euroatlantické civilizaci je to vymyšleno tak, že chlapi nebrečí, a pokud ano, nanejvýš na filmovém plátně. Když už si chlapi nemůžou pomoci, dají průchod svým emocím v soukromí. Je to smutné, ale na veřejnosti je mužský pláč pořád čímsi podezřelým, u politiků lze v takovém případě hovořit dokonce o jeho nepřípadnosti.<ref name="david">http://www.jiri-david.cz/cz/index.html</ref>
Řádek 109 ⟶ 108:
: ''"Politika, ekonomika, média, násilí, manipulace, strašně mě to štve, cítil jsem se bezmocný, ale přesto jsem se chtěl nějak k tomu všemu vyjádřit. Jednoznačně, avšak ne prvoplánově. Aby ta věc měla silný emotivní podtext a zároveň aby byla sdělná, umožňovala širší obsahové čtení. A aby ji pochopili i lidé, kteří jinak na výstavu nepřijdou. To je pro mě hodně důležité."''
=== Pátá pečeť (The Fifth Seal Project,
Jiří David ztvárnil čtrnáct předních teroristických skupin jako automobilové závodníky oblečené v naprosto stejných uniformách, s bílou formulí v pozadí. Rozlišitelní byli jen díky černobílým visačkám s názvem teroristické skupiny včetně jmen [[archanděl]]ů ([[Gabriel (archanděl)|Gabriel]], [[Uriel (archanděl)|Uriel]], [[Rafael (archanděl)|Rafael]]). Série končí portrétem madony s děťátkem. Jednalo se o teroristické skupiny IRA – [[Irská republikánská armáda]] (Severní [[Irsko]]), [[Hizballáh]] ([[Libanon]]), [[Hamas]] ([[Palestina]]), [[Euskadi Ta Askatasuna|ETA]] – Euskadi Ta Askatasuna ([[Španělsko]]), [[Óm šinrikjó]] ([[Japonsko]]), [[Armata Corsa]] ([[Francie]]) a [[Al-Káida]] ([[Afghánistán]]).
| |||