Džihád: Porovnání verzí

Odebráno 27 bajtů ,  před 7 lety
m
nadpis dle WP:WPCW
m (nadpis dle WP:WPCW)
| url =
| issn = 1212-1037
}}</ref> Tradičně se rozlišují čtyři druhy džihádu:
}}
</ref> Tradičně se rozlišují čtyři druhy džihádu:
 
# ''Džihád srdcem (al-džihád bi´l-kalb)'' – Přemáhání hříchu, projevy zbožnosti.
Problémy s výkladem džihádu se tak vedou především v rovině výběru, které z těchto částí pojmu jsou důležité a jak je lze přesně interpretovat. Zmíněna byla škola Hanbalovská, která upřednostňuje 3. uvedenou složku, tedy džihád mečem. Existují však i školy v této věci liberálnější, popřít však zcela džihád mečem nelze. Časté je však zredukování jeho funkce na obranný džihád.
 
== Džihád mečem == (al-džihád bi´l-sajf)
Základními termíny džihádu mečem jsou tzv. Dár al-harb a Dár al-islam. Dár al-islam je v území, kde se smí volně šířit islámská víra, zatímco Dár al-harb je území, kde je potlačována. V překladu lze pojmy přeložit jako „dům války“ (Dár al-harb) a dům islámu (Dár al-islam). O přesný význam těchto termínů se samozřejmě vedou spory. Jedním názorem je, že Dár al-islam je jen území ovládané muslimskými vládci, kde je prosazována šarí´a (islámské tradiční právo) a kde jinověrci platí daň z hlavy (dhimmi), zatímco Dár al-harb je celý zbylý svět. Umírněnější teorie tvrdí, že Dár al-islam je i území států, kde islám není diskriminován, tedy například i Evropské země. Dalším možným názorem je i to, že za Dár al-islam lze považovat i území ovládané nemuslimy, kde je však muslimům dána svoboda v prosazování šarí´i. Některé právní školy znají i pojem Dár al-ahd (území dohody), tedy území zemí se kterými má islámský stát diplomatické či obchodní smlouvy, které jsou pro islámský stát významné.
 
V boji samotném by měla být dodržena zmíněná pravidla. Z hlediska válečné strategie existují dva sporné pohledy na mír. Dle umírněnějších škol je možné uzavřít i dlouhodobá příměří a žít v míru. Školy zastávající radikálnější názory pak tvrdí, že mír je možný jen v případě, že vítězství muslimů je nepravděpodobné nebo nemožné anebo je-li mír dočasně výhodný. Existují i názory, že mír lze uzavřít i dlouhodobě, pokud je pravděpodobné, že druhý smluvní partner v budoucnu přijme islám. Pokud jde o bitvy a boje, převládá názor, že muslimové nesmí z boje utíkat. I když existují i názory, že pokud je pravděpodobná porážka je možné se stáhnout nebo se bitvě vyhnout. Opět zde záleží hlavně na radikálnosti právní školy.
 
== Džihád mečem (al-džihád bi´l-sajf) v dějinách ==
Během raného období islámu (zhruba do 9. století) probíhal džihád mečem (al-džihád bi´l-sajf) ve všech formách prakticky nepřetržitě. Postupem času, jak se islámský stát rozpadal, se tento pojem měnil a ztrácel. Dá se říci, že poslední
džihády mečem v pravém slova smyslu probíhaly v Indii a proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]] (vedla [[Osmanská říše]]). Ve středověku potom byly vyhlašovány hlavně obranné džihády mečem ([[Almorávidé]] ve Španělsku, [[Ajjúbovci]] v Palestině). V pozdější době byly džihády mečem považovány spíše za přežitek nebo starou ideu, která není prakticky uskutečnitelná. Přesto občas došlo v pozdějších dějinách k vyhlášení džihádu mečem. Lze uvést například Mahdistické povstání v [[Súdán]]u během [[19. století]], [[První světová válka|I. světovou válku]] a Osmanské vyhlášení džihádu nepřátelům trojspolku.
== Odkazy ==
{{Wikicitáty}}
 
===Reference===
<references />
 
===Literatura===
 
*Mendel, M.: Džihád, Atlantis 1997 ISBN 80-7108-151-5
*Tauer, F.: Svět Islámu, Vyšehrad 2006 ISBN 80-7021-828-2