Ota I. Veliký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 9261384 uživatele 213.226.232.68 (diskuse) zrušena |
|||
Řádek 28:
Tato svatba spustila další revoltu. Když Adelaida porodila syna, Liudolf, zákonitý dědic po Otovi, se začal obávat o svou pozici a roku [[953]] spolu s [[Konrád Rudý|Konrádem Rudým]] a [[mohuč]]ským [[arcibiskup]]em proti Otovi povstal. Po počátečních úspěších Ota nakonec padl do zajetí při útoku na Mohuč. V příštím roce se povstání rozšířilo do celé země. Liudolf a Konrád však udělali chybu, když se spojili s Maďary, jejich vpády do jižního Německa znovu sjednotily šlechtu. Na sněmu v [[Auerstadt]]u byli Liudolf a Konrád zbaveni titulů, šlechta obnovila Otovu moc.
Boleslav I. se spolu se svým synem poddal Otovi I. v r. 950 pod tzv. Novým hradem. 10. srpna [[955]] porazil Ota Maďary v [[Bitva na Lechu|bitvě na řece Lechu]] nedaleko [[Augsburg]]u (bitvy se zúčastnil i český oddíl, avšak nikoliv pod vedením českého knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]], se kterým Ota do r. 950 vedl bezvýchodné spory). Zbavil tak říši jíž několik let čelící nájezdům Maďarů hrozícího nebezpečí z východu. Roku [[962]] podnikl úspěšné tažení do [[Itálie]], kde získal bohatou kořist dobytím mnoha severoitalských měst. Využil situace a nechal se v Římě korunovat papežem na císaře Svaté říše římské. Podle jeho příkladu pak měly všechny císařské korunovace probíhat v [[Řím]]ě. Toto pravidlo ale bylo často porušováno. Pro císaře byla cesta do Říma nákladná a její dlouhé trvání mohlo způsobit vzpoury v zemi.
== Odkazy ==
| |||