Simon Wiesenthal: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Životopis: fixlink
Řádek 13:
V červnu [[1944]] byl opět zatčen a převezen do tábora. Podle některých zdrojů sám uvádí, že se [[15. červen|15. června]] [[1944]] pokusil spáchat sebevraždu podřezáním žil.{{Doplňte zdroj}} Přežil spolu s malou skupinkou spoluvězňů, protože posádka tábora věděla, že když nebudou mít vůbec žádné vězně, budou muset jít bojovat na frontu.
 
Osvobození se dočkal dne [[5. květen|5. května]] [[1945]] v rakouském [[koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|koncentračním táboře Mauthausen]]. Po válce se nevrátil k architektuře, ale začal shromažďovat svědectví a důkazy o nacistických zločinech během války. Pracoval pro [[Office of Strategic Services|OSS]] (předchůdce [[Central Intelligence Agency|CIA]]), kontrarozvědku americké armády ([[CIC]]) a působil i jako předseda židovského ústředního výboru v [[Spojené státy americké|americké]] [[okupačnívojenská zónaokupace|okupační zóně]] [[Rakousko|Rakouska]]. Jím shromážděné důkazy byly použity v americké zóně při soudních jednáních.
 
V roce [[1947]] založil v [[Linec|Linci]] v Rakousku [[Židovské dokumentační středisko]]. Mezi své úspěchy řadí i podíl na vypátrání [[Adolf Eichmann|Adolfa Eichmanna]] v [[Argentina|Argentině]] v květnu roku [[1960]]. Bývalý šéf [[Mosad]]u [[Isser Harel]] však jeho podíl odmítá a informace, které Wiesenthal poskytoval, označil, stejně jako je jeho informace v pátrání po Mengelem, za bezcenné až zavádějící a negativní hodnoty.<ref>"Obituaries - Simon Wiesenthal" The Times 21 September, 2005</ref> <ref>Schachter, Jonathan: "Isser Harel Takes On Nazi-Hunter. Wiesenthal 'Had No Role' In Eichmann Kidnapping." [[The Jerusalem Post]] 7 May 1991</ref>