Z této šíře záběru vyplývá, že se elektrotechnika štěpí na řadu oborů a podooborů. Přitom tyto obory v zásadě můžeme rozdělit na tzv. slaboproud a silnoproud -– podle velikosti energií, s kterými se zde pracuje. K oborům „slaboproudu“ se řadí například [[elektronika]] a [[telekomunikace]], k oborům „silnoproudu“ patří [[elektroenergetika]], [[elektrické stroje]], [[elektrické přístroje]], [[výkonová elektronika]] a [[elektrické pohony]]. Tyto obory mnohdy nelze zcela striktně oddělit, protože se mnohde prolínají a navazují na sebe.
=== Elektroenergetika ===
Řádek 53:
== Elektronika ==
=== Elektronika -– jako věda ===
Elektronika -– je vědní obor jehož předmětem je výzkum zákonitostí působení elektronů a dalších nabitých částic s elektromagnetickým polem a rozpracování metod konstrukce elektronických přístrojů, ve kterých se toto působení používá pro přeměnu elektromagnetické energie s cílem přenosu, zpracování a uchování informací, automatizace výrobních procesů, konstrukce energetických zařízení a podobně. Elektronika se dělí do tří základních částí výzkumu: vakuová elektronika, elektronika pevných látek a kvantová elektronika. Výsledky elektroniky se v praxi rozdělují do dvou vzájemně svázaných oblastí. První z nich je spojena s konstrukcí elektronických přístrojů různého využití a jejich převážně hromadné výroby a druhá oblast je zaměřena na sestrojení přístrojů a systémů pro řešení nejsložitějších úkolů výpočtové techniky, informatiky, spojovací techniky a dalších vědeckých a praktických úloh.
=== Elektronika ===
Řádek 67:
=== Výkonová elektronika ===
Výkonová elektronika je na rozdíl od klasické elektroniky silnoproudým oborem. Pokrok ve výrobě polovodičových součástek umožnil výrobu součástek dovolujících velmi rychle spínat vysoká napětí v řádu až tisíců voltů a vysoké proudy v řádu stovek až tisíců ampér. Díky tomu mohlo dojít ke vzniku nového silnoproudého oboru -– výkonové elektroniky. Výkonová elektronika se zabývá především řešením různých měničů parametrů elektrické energie.
