Samsonova kašna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Stavby v Českých Budějovicích za použití HotCat
úprava,
Řádek 1:
[[Soubor:Samsonova kasna ČB.jpg|thumb|right|Samsonova kašna v Českých Budějovicích, v pozadí [[Černá věž (České Budějovice)|Černá věž]]]]
[[File:Samson fountain (Samsonova kašna) - main statue.JPG|thumb|Samsonova socha]]
'''Samsonova kašna''' (z let '''[[1721]]-[[1727]]''') je [[baroko|barokní]] [[kašna]] stojící na '''[[náměstí Přemysla Otakara II.]]''' v '''[[České Budějovice|Českých Budějovicích]]'''. Je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou pámatku a symbol města.
 
== Popis ==
 
Základem fontány je kamenná nádrž s charakteristickým barokním půdorysem ''(při značném zjednodušení se blíží osmiúhelníku)'' o velkolepém průměru 17 [[metr]]ů. V jejím středu vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi '''[[chrlič]]i''' na bočních stranách, na němž stojí '''čtyři postavy [[Atlás (mytologie)|atlantů]]''' podpírajících rozměrnou '''kruhovou mísu''' ze které v jejím středu, na samém vrcholu celé kašny, vyrůstá podstavec s [[plastika|plastikou]] představující '''[[Bible|biblického]] [[Samson (biblická postava)|Samsona]]''' na [[lev|lvu]].
 
Na obrubě základní nádrže jsou umístěny ještě čtyři ozdobné kamenné '''vázy'''. Okolo celé kašny je pak po obvodu rozmístěno '''24 kamenných sloupků''', spojených masivním řetězem.
 
== Historie ==
Řádek 13:
S rostoucím počtem obyvatel [[České Budějovice|Budějovic]] v [[16. století|16.]] a [[17. století]] se rovněž úměrně zvyšovala spotřeba vody sloužící domácnostem i hospodářským a řemeslným účelům. S tím souvisely také rostoucí komplikace se zásobováním města vodou. Roku [[1716]] proto městská rada rozhodla vybudovat ve městě kašnu, z níž by byla voda rozváděna do některých ulic. Pro kašnu bylo vybráno místo uprostřed náměstí (původně zde stával [[pranýř]]), aby zde kromě praktického využití vhodně sloužila také k ozdobě.
 
Návrh technnickéhotechnického řešení nové kašny zpracoval [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuita]] František Baugut z [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]]. Kamenickými pracemi byl pověřen budějovický mistr Zachariáš Horn, sochařskou výzdobou pak [[Josef Dietrich (sochař)|Josef Dietrich]] (rovněž z Budějovic), který je autorem i dalších sochařských děl ve městě. Vlastní práce na kašně probíhaly v letech[[1721]]-[[1727]].
 
Horní mušli k zachycování vody vytesal mistr Horn přímo v kamenolomu poblíž [[Besednice]] u [[Trhové Sviny|Trhových Svinů]], odkud byla roku [[1722]] i přes komplikace, způsobené jejími velkými rozměry, dopravena do města. Hornovou prací jsou i čtyři ozdobné vázy a kamenné sloupky okolo kašny.
Josef Dietrich vytesal plastiku Samsona krotícího lva, čtyři atlanty podpírající mušli a čtyři chrliče vody.
 
Voda byla do kašny čerpána z [[Vltava|Vltavy]], na jejímž pravém břehu byla za tímto účelem vybudována '''[[Věže_Českých_Budějovic#Vodárenská věž'''|Vodárenská věž]], dokončená roku [[1724]]. Potrubí odtud přivádělo vodu do města pod hladinou Vltavy, což byl v tehdejší době značný technický úspěch.
 
Svému praktickému poslání sloužila kašna velmi dlouho, a to i v zimních obdobích, kdy byla přikrývána, aby voda nezamrzala ani při velmi nízkých teplotách.
 
V roce [[1990]] prošla kašna rekonstrukcí, během níž byly původní sochy nahrazeny [[kopie]]mi. Originální sochařská díla z kašny jsou nyní vystavena v přízemí českobudějovické [[Radnice (České Budějovice)|radnice]].
 
Kašna je vyhlášena jako [[kulturní památka České republiky]].
 
== Související články ==
Řádek 29 ⟶ 31:
* [[Kostel Obětování Panny Marie (České Budějovice)|Kostel Obětování Panny Marie]]
 
{{geo czSouřadnice|{subst:dms|48|58|28.45}}|14.4743556|28|27.68zobrazení=top}}
 
[[Kategorie:Městská památková zóna České Budějovice]]