Xenofón: Porovnání verzí

| kapitola = III./8.

| strany = 292}}</ref>

 

Záměr se zdařil a prořídlé vojsko po více než roce dorazilo do [[Byzantion]]u, které vojáci považovali za první řecké město kam výprava došla. Během pochodu se Xenofón vypracoval mezi hlavní velitele. Na [[Černé moře|černomořském]] pobřeží se bezúspěšně pokusil přimět vojsko k založení kolonie.<ref name="L. Canfora - Dějiny řecké literatury" /> Později příběh výpravy ztvárnil v knize ''Kýrú anábasis''<ref name="otto" />, zkráceně ''Anábasis – Cesta vzhůru''. V Byzantiu došlo k rozštěpení vojska a Xenofónově střetu s dosavadním veltelem výpravy Cheirisofem ze Sparty. Většina vojska následovala Xenofóna, se kterým vstoupila do služeb [[Seuthés II.|Seutha II]], krále [[Thrákie|thráckého]] [[Odryské království|Odryského království]]. Ten však nebyl schopen za službu platit penězi (zaplatil dobytkem), a proto se vojsko na žádost spartského velitele v [[Malá Asie|Malé Asii]] [[Thibrón]]a přesunulo přes moře do [[Pergamon|Pergamu]], kde mu Xenofón odevzdal velení. Tímto okamžikem končí děj ''Anabáze''.

 

* ''[[O Kýrově vychování]] (Κύρου παιδεία)'' je dílo, které má smíšený historicko-filosofický ráz. Xenofón se na pozadí životopisu slavného [[Perská říše|perského]] krále [[Kýros II.|Kýra II. Velikého]], jehož obdivoval a s jehož potomkem [[Kýros Mladší|Kýrem Mladším]] sloužil, snaží vyjádřit svoje vlastní názory na morálku, výchovu rodiny, vedení státu a podstatu autority. Není to životopis v pravém smyslu slova, neboť Xenofón zde využívá básnickou licenci a děj oproti skutečnosti přetváří v zájmu vyjádření vlastních názorů. Kniha byla napsána v 70. letech [[4. století př. n. l.|4. století]]<ref name="grant" /> a později byla rozdělena do osmi knih. Je první z řady řeckých literárních děl podobného rázu.

=== Filosofické spisy ===

* ''[[Obrana Sókratova (Xenofón)|Obrana Sókratova]] (Άπολογία Σωκράτους πρις τους δικαστάς)'' popisuje [[Sókratés|Sókratovo]] jednání, které vyústilo k jeho odsouzení, osvětluje filosofovy pohnutky, které jej vedly k tomu, že se nedoprošoval milosti a raději zemřel, a konečně se snaží dokázat Sókratovu mravní převahu a mylnost celého procesu. Byla sepsána kolem roku [[384 př. n. l.]]<ref name="grant" />.

* [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1965 Xenofón] – heslo Xenofón serveru Antika

* {{en}} [http://www.gutenberg.org/browse/authors/x#a543 Xenofóntovy texty na stránkách projektu Gutenberg]

 

[[Kategorie:Starověcí řečtí historikové]]