Tarascon: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
5 fotek do Galerie, Commonscat, typo |
m →Město a hrad: typo |
||
Řádek 33:
[[File:Tarascon Church34.JPG|thumb|left|''Kostel sv. Marty z hradní terasy'']] Sídliště na místě dnešního města založili v roce [[48]] [[Římané]]. S Tarasconem je spojena [[legenda]] o [[svatá Marta|svaté Martě]]. Podle ní se měla po ukřižování [[Ježíš]]e odebrat spolu se svými sourozenci [[Lazar]]em a [[Máří Magdalena|Máří Magdalenou]] na území dnešní [[Provence]], kde se věnovali [[misionář|misijní]] činnosti. Obyvatelé dnešního Tarasconu byli sužováni [[drak]]em Tarasconem. Marta ho za pomoci kříže a [[svěcená voda|svěcené vody]] přemohla. Sídlo získalo jméno podle draka, Marta byla pohřbena ve zdejším kostele. Příběh je obsažen ve sbírce středověkých textů označovaných jako [[Legenda aurea]].<ref>Robin, Françoise, ''King René´s Chateau at Tarascon,'' Centre des monuments nationaux, Paris 2006, s. 2-3, ISBN 2-85822-913-9</ref> Drak je od té doby symbolem města. Událost je připomínána každoročně o [[Velikonoce|Velikonocích]] slavnostním průvodem.
Kostel sv. Marty byl postaven v [[Románský sloh|románském slohu]] ve 12. století na základech raně křesťanské stavby, z níž se dochovala jen [[krypta]] ze 3. století s údajným hrobem sv. Marty. Ve 14. století získal dnešní [[Gotika|gotickou podobu]]. Impulzem ke stavbě kostela bylo objevení Martiných ostatků v raně křesťanském [[sarkofág]]u v roce [[1187]]. [[File:Chateau de Tarascon.svg|thumb|left|upright=1.45|''Půdorys hradu'']]
Nejvýznamnější památkou ve městě je mimořádně dobře dochovaný [[hrad]]. S jeho stavbou začal v roce [[1400]] [[Ludvík II. Sicilský|sicilský král Ludvík II.]], který byl pánem [[Provence]]. Hrad chránil zemské hranice, které tehdy tvořila [[Rhôna]]. Pro nároky nového [[renesance|renesančního]] způsobu života upravil interiéry hradu Ludvíkův syn, král [[René I. z Anjou|René I.]]. Od 16. století se začal hrad užívat jako státní vězení. Bývali zde umisťováni zajatci z válek, které [[Francie]] vedla. Z té doby se na zdech dochovaly osobité kresby lodí, [[graffiti]] svého druhu, které zajatí námořníci vytvářeli.<ref>Tamtéž, s. 30-31</ref>
Řádek 39:
Hrad postupně chátral, jeho interiéry byly poničeny za [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. K záchraně hradu přispěl [[Prosper Mérimée]], který ho ve 30. letech 19. století navštívil ve funkci státního inspektora nemovitých památek. Ve 20. letech 20. století bylo hradní vězení zrušeno a začalo se s rekonstrukcí objektu pod vedením architekta Julese Formigé. Další rozsáhlé opravy hradu, který je celoročně přístupný, proběhly ve 40. a 80. letech 20. století.
Město Tarascon je dějištěm románu [[Alphonse Daudet|Alphonse Daudeta]] Tartarin z Tarasconu z roku [[1872]].
== Galerie ==
| |||