Hrobník: Porovnání verzí

Hrobník je pracovník, který na veřejném či neveřejném pohřebišti provádí následující činnosti: kopání hrobů ručně nebo s pomocí strojního zařízení, ukládání lidských pozůstatků do hrobových míst, provádění exhumace lidských ostatků (v době do 10 let od jejich uložení na základě nařízení soudce nebo státního zástupc epodle § 115 odst. 1 tr. řádu / na základě souhlasu příslušné hygienické stanice). Organizuje a dohlíží na kopání hrobů, ukládání lidských pozůstatků do hrobů a ukládání uren do kolumbárních schránek, provedení pohřbu. Organizuje, dohlíží a provádí úklid a úpravu hřbitovů nebo pietních míst.

Získat profesní kvalifikaci (stát se hrobníkem) je možné absolvováním rekvalifikace, kterou nabízí Cech hrobnický (rekvalifikace je akreditována MŠMT).

Hrobník může být buď zaměstnancem obce nebo může pracovat jako OSVČ (technické služby).

Dnešní pojetí hrobníka je však od zažitých představ diametrálně odlišné. V současné době nestačí, aby hrobník byl „chlapík typu vyhaž jámu, zahaž jámu“. Musí to být člověk, který pro provozovatele pohřebiště vykonává celou řadu činností, mezi něž patří i kopání hrobů. Velmi obecně můžeme říci, že při pohřbívání v Čechách je v 90 % využito kremace a v 10 % pohřbů v rakvi (oproti tomu poměr pro Moravu je opačný). Činnost hrobníka je tedy de facto tvořena pouze z necelých 10 % kopáním hrobů; k tomu musíme připočíst i pohřbívání do hrobky. U hrobek se nejedná o kopání, ale o to, že hrobník musí umět hrobku otevřít a na pohřeb ji řádně připravit.