Verze z 19. 6. 2012, 12:30 editovat Breogan2008 (diskuse \| příspěvky) 124 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 10. 2012, 11:52 editovat zrušit editaci Vojtěch Veselý (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Patroláři 18 087 editací m chybka + odkaz Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Křížení''', či '''hybridizace''' je termín označující [[rozmnožování]] jedinců dvou různých [[druh (biologie)\|druhů]], případně [[Varieta (biologie)\|odrůd]] organismů; potomek smíšeného páru je poté označován jako ''kříženec'' (''hybrid''). Mezidruhoví kříženci jsou většinou neplodní nebo je jejich plodnost výrazně nižší než u potomků jednodruhových párů. V některých případech může hrát křížení důležitou roli v [[evoluce\|evoluci]] (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných).{{Doplňte zdroj}} V rostlinné a živočišné výrobě je hybridizace používána s cílem zvýšit výkonnost [[živočichové\|živočichů]] či [[rostliny\|rostlin]] s využitím neaditivních složek [[dědivost]]i ([[heterózní efekt]], [[maternální efekt\|maternální]] či [[paternální efekt]] atd.). Obvykle je používána u vlastností s nižší dědivostí. V živočišné výrobě je hybridizace nejčastěji využívána k produkci jatečných prasat, prasniček do [[rozmnožovací chov\|rozmnožovacích chovů]] (nejčastěji [[plemeno české bílé ušlechtilé prase]] s [[plemeno landrasse\|plemenem landrasse]]), kanců do [[C pozice]] (různá [[otcovská plemena prasat]]). Hybridizace též nachází velké využití ~~nachází~~ v produkci nosnic a kuřat k výkrmu [[kur domácí\|kura domácího]] a [[Krůta domácí\|krůty]] (konkrétní [[plemeno\|plemena]] použitá k hybridizaci jsou často firemním tajemstvím). V chovech [[Tur domácí\|skotu]] a [[kůň\|koní]] je hybridizace využívána minimálně. V rostlinné výrobě se hybridizace využívá nejvíce k tvorbě hybridních odrůd [[kukuřice]]. V [[molekulární biologie\|molekulární biologii]] znamená pojem hybridizace proces spojení dvou komplementárních řetězců [[DNA]] podle pravidel o párování bází. Tímto způsobem lze napojit specifickou sondu se zkoumaným vláknem DNA. Řádek 16: === Úplná dominance === Pokud je jedna [[alela]] úplně dominantní, druhá je úplně recesivní. Znamená to, že pokud se potkají v genotypu alela recesivní a dominantní, dominantní alela se projeví a recesivní alela zůstane neprojevená, ale může se přenést do potomstva. Barva očí je určena alelami s úplnou dominancí, pokud jsme dostali jednu alelu pro modrou a jednu pro hnědou barvu, oči budeme mít hnědé, ale našemu dítěti můžeme dát alelu pro modrou barvu. Pokud ji on zdědí taky od otce může být modrooký. === Neúplná dominance === Řádek 23: == Zdroje == * Jelínek Jan, RNDr., Zicháček Vladimír, RNDr. ''Biologie pro gymnázia'', Olomouc, (2004). ISBN 80-7182-177-2 {{Pahýl}}

Křížení: Porovnání verzí