Verze z 29. 6. 2012, 08:42 editovat BSonne (diskuse \| příspěvky) 370 editací m →‎Historie: linkfix ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 10. 2012, 21:21 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 553 editací m sjednocení souřadnic; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 11: \| pojem.nižší.celek = okres \| název.nižší.celek = ''žádný'' ([[statutární město#Statutární města v Rakousku\|statutární město]]) \| loc-map = {{LocMap \|Rakousko \|label=Kremže\|position=left \|width=250 \|lat=48.25 \|long=15.37 \|float=center \|caption= }} \| rozloha = 51,61, \| obyvatelé = 24 014 \| rok = 2011 \| hustota = 465 \| zeměpisná šířka = 48.4166667 ~~\| souřadnice = {{Coor\|48_25_N_15_37_E\|48° 25' s. š., 15° 37' v. d.}}~~ \| zeměpisná délka = 15.6166667 \| nad.výš = 203 \| PSČ = 3500 Řádek 27 ⟶ 29: \| web = www.krems.gv.at }} '''Kremže''' ([[Němčina\|německy]] '''Krems an der Donau''') je páté největší město [[Dolní Rakousy\|Dolních Rakous]], přibližně 70 [[kilometr~~\|kilometrů~~]]ů od [[Vídeň\|Vídně]]. Je [[statutární město\|statutárním městem]] a správním střediskem (nikoli však součástí) [[Okres Kremže-venkov\|okresu Kremže-venkov]]. Kremže má přibližně 24 000 obyvatel, univerzitu a věznici. Kremžská hořčice (Kremser Senf) skutečně pochází původně z Kremže, ač dnes se již nevyrábí zde, ale v jiných městech (např. ve Vídni). Na rozdíl od české kremžské není zjemňována octem, ale vínem. Výtvarníci používají též pojem kremžská běloba. == Poloha == Řádek 35 ⟶ 37: První písemná zmínka o Kremži (jako ''Urbs Cremisia'') je z roku [[995]] a odkazuje k římskému původu. Osídlení na území města je však daleko starší. Roku [[2005]] byl v Kremži nalezen dětský hrob z doby železné (starý 27.000 let), obsahující kostry dvou kojenců s náramenními destičkami z mamutoviny a bohatými milodary. Spolu s [[Willendorfská venuše\|Willendorfskou Venuší]] jde o jeden z nejstarších archeologických nálezů z území Rakouska. Přibližně od roku [[1000]] se na území města usídlili kupci, na jejichž ochranu zde byl vystavěn strážní [[hrad]]. Ve [[středověk]]u byla Kremže důležitým řemeslnickým a obchodním centrem, především obchodu se solí. Zásadní význam pro rozvoj města mělo období vlády českého krále krále [[Přemysl Otakar II.\|Přemysla Otakara II.]], kdy byly ve stylu rané gotiky dobudovány kostely dominikánů (místní část Kremže) a ve [[Stein]]u minoritů, a honosné domy si zde začali stavět městští či dvorští úředníci. Nejvýznamnější a nejlépe dochovaný věžový dům [[Gozzoburg]] patřil soudci Gozzovi. Uvnitř jsou k vidění raně gotické klenby a nástěnné malby. Dalším vrcholem rozkvětu středověkého města bylo období vlády [[Fridrich III. Habsburský\|císaře Fridricha III.]] ve 3. čtvrtině 15. století. Koncem [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]] v roce [[1645]] město dobyla [[Švédsko\|švédská]] armáda pod vedením vojevůdce, generála a polního maršála [[Lennart Torstenson\|Lennarta Torstensona]] ([[1603]]–[[1651]]) při tažení na [[Vídeň]]. Řádek 41 ⟶ 43: Na dnešním území města se nacházel největší [[Hnědé uhlí\|hnědouhelný]] [[důl]] [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uherska]]. Roku [[1872]] byla Kremže napojena na rakouskou železniční síť. Za [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] byla Kremže připojením okolních obcí výrazně zvětšena a formálně se stala metropolí [[Říšská župa Dolní Podunají\|Dolnodunajské župy]], v jejímž rámci se z ní stal městský okres. Po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] se proto stala [[Statutární město#Statutární města v Rakousku\|statutárním městem]]. == Současnost == V současné době je město Kremže památkovou rezervací, od roku 1992 sídlí v budově někdejší tabákové režie Dolnorakouská univerzita. Nedaleko ní byla v 80. letech 20. století přístavbou k budovám vězení z roku 1850 (někdejšího kláštera redemptoristů) zbudována jedna z největších a nejmodernějších věznic v Rakousku, zahrnující také uměleckořemeslné dílny a vězeňskou prodejnu pro veřejnost. Město je střediskem zemědělské a vinařské produkce celé oblasti. Profituje zejména z pěstování bílého vína odrůdy [[Grüner Veltliner\|Veltlínské zelené]] v údolí Wachau, jež reprezentují desítky vinařů a centrální (vinné sklepy [[Kloster Und]]), dále z palírny meruňkových destilátů a likérů a z turistického ruchu. [[Soubor:Steiner Tor.JPG\|thumb\|Brána „Steiner Tor“ v Kremži]] == Členění města == Innenstadt ''(Vnitřní město)'' Weinzierl Řádek 80 ⟶ 82: [[Kategorie:Okresní města v Rakousku]] [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [[Kategorie:Obce v Dolních Rakousích]]

Kremže: Porovnání verzí