Florence Nightingalová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6:
Narodila se bohatým anglickým manželům ve Florencii a na památku toho byla po tomto městě pojmenována.
Florence a její sestru učil jejich otec , absolvent [[University of Cambridge|Cambridgeské univerzity]]. Učil je [[matematika|matematiku]], [[dějepis]], [[Filosofie|filozofii]], ale i cizí jazyky ([[francouzština|francouzštinu]], [[italština|italštinu]], [[němčina|němčinu]], [[řečtina|řečtinu]] a [[latina|latinu]]). Výborně si vedla zejména v matematice a statistice, tuto zálibu zřejmě zdědila po svém otci, který ji v tomto předmětu nadšeně podporoval. Je považována za průkopnici grafické statistiky, ve svých pracích
Na cestách po Evropě roku [[1850]] navštívila v [[Německo|Německu]] v [[Kaiserswerth]]u nemocnici a školu pro [[jáhen|diakonky]]. Následujícího roku se sem vrátila, aby podstoupila tříměsíční studium ošetřovatelství.
Řádek 21:
Problémem doby nebylo jenom prostředí ve kterém se nemocní nacházeli, ale také nedostatečná vzdělanost sester. V nemocnicích se nedodržovaly základy hygieny, chyběla organizace práce a lidský přístup k nemocnému. Proto se taky vydala spolu s rodinnými přáteli na cestu do Itálie, Řecka a Egypta a v roce [[1850]] do Německa. V Německu navštívili nemocnici faráře Theodora Fliednera a školu diakonie v Kaisewerthu nedaleko Düsseldorfu. Theodor Fliedner byl evangelický farář a tuto nemocnici a školu založil v říjnu [[1836]] s cílem poskytnout humanitární pomoc. V roce [[1849]] se Florence zúčastnila tříměsíčního kurzu v tamějších ústavech. Následně pracovala u Milosrdných sester v Paříži. V srpnu [[1853]] nastoupila na post superintendantky Institutu péče o nemocné dámy v Londýně, kde působila až do října [[1854]].
V září [[1853]] začala [[Krymská válka]], která s sebou přinesla tisíce zraněných vojáků, na které nebyla zdravotnická zařízení v Turecku připravena.Když
Válka přinesla kolem 4000 mrtvých vojáků, ale mnohem více jich zemřelo vlivem špatné hygieny na choleru, tyfus a krvavé průjmy. Proti únavě, špatné výživě a životním podmínkám se Florence snažila bojovat hlavně s pomocí hygienických opatření jako jsou pravidelné měnění ložního prádla, adekvátní osvětlení, pravidelné větrání, zdravější strava a lepší jídelní vybavení pro úpravu stravy. Zároveň podporovala aktivitu nemocných a zlepšení dodávek léčiv. Všechna tato opatřením přinesla větší šance na uzdravení zraněných a nemocných vojáků.
Hygienická komise z Anglie přijela až 6 měsíců po příjezdu Florence a zajistila vymytí odpadních stok a kanalizace a zlepšení větrání. Florence se povedlo dát dohromady nakonec 125 dobrovolných zdravotních sester a svou činností snížila úmrtnost ze 42% na 2%. Rapidní pokles úmrtnosti potvrdil souvislosti mezi hygienou a zdravím. Získaná praxe byla později podkladem pro její práci pro Královskou komisí pro zdraví armády o vlivu životních podmínek na zdraví.
| |||