Verze z 12. 6. 2012, 22:44 editovat RedBot (diskuse \| příspěvky) 31 920 editací m r2.7.2) (Robot: Přidávám ru:Налковская, Софья ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 10. 2012, 22:00 editovat zrušit editaci Xqbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 174 921 editací m r2.7.3) (Robot: Přidávám fr:Zofia Nałkowska; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 5: \|popis obrázku = \|rodné jméno = Zofia Nałkowska \|narození = [[10. listopad~~\|10. listopadu~~]]u [[1884]], [[Varšava]] \|úmrtí = [[17. prosinec\|17. prosince]] [[1954]], [[Varšava]] \|pseudonym = Řádek 23: '''Zofia Nałkowska''' ([[10. listopad]] [[1884]], [[Varšava]] – [[17. prosinec]] [[1954]], [[Varšava]]) byla polská prozaička, dramatička, básnířka a žurnalistka. Psala psychologické romány. Z její poválečné tvorby je nejvýznamnější sbírka reportážních črt, v nichž zachytila osudy obětí během nacistické okupace. Studovala [[historie\|historii]], [[zeměpis]], [[ekonomie\|ekonomii]] a [[jazykověda\|jazykovědu]] na tajné „Létavé univerzitě“ (Uniwersytet Latający). Pracovala v ženských organizacích. Od roku 1933 byla členkou [[Polská literární akademie\|Polské literární akademie]] (Polska Akademia Literatury). Dále byla pracovnicí [[Mezinárodní PEN klub\|PEN klubu]], [[ZZLP]] (Związek Zawodowy Literatów Polskich) a společnosti péče o vězně „Patronat“. Byla spoluzakladatelkou a členkou [[literární skupina\|literární skupiny]] „Předměstí“ (1933–1937). V roce 1936 dostala „Złoty Wawrzyn Polskiej Akademii Literatury“. V létech 1939–1944 působila v kulturním podzemí. V letech 1945–1947 byla nestranickou poslankyní [[Zákonodárný sněm (1947-1952)\|Zákonodárného sněmu]] (Sejm Ustawodawczy), pracovala v [[Hlavní komise německého zločinu v Polsku\|Hlavní komisi německých zločinů v Polsku]] (Główna Komisja Badania Zbrodni Niemieckich w Polsce), oddělení [[Lodž]], a byla [[redaktor~~\|redaktorkou~~]]kou týdeníku ''"[[Kuźnica]]"''. Debutovala v roce 1898 na stránkách „Týdenního přehledu“ (Przegląd Tygodniowy Życia Społecznego, Literatury i Sztuk Pięknych) jako básnířka. V roce 1906 zveřejnila román ''Ženy'' ''(Kobiety)''. == Ceny a vyznamenání == * [[1929]] – Cena města [[Lodž~~\|Lodže~~]]e * [[1936]] – Státní cena za román ''[[Hranice (román)\|Hranice]]'' * [[1953]] – Státní cena 1. stupně za celoživotní činnost Řádek 37: Zofia Nałkowska byla dvakrát vdaná. Jejím prvním mužem byl publicista a pedagog [[Leon Rygier]] (1875–1948). Vdala se za něj v roce 1904, přičemž oba, chtějíce si ulehčit případný rozvod v budoucnosti, přešli na [[kalvinismus]]. Manželství se rozpadlo kolem roku [[1909]], třebaže rozvod uskutečnili až v roce 1918. Jejím druhým mužem byl [[Jan Jur-Gorzechowski]], bojovník ve Válečné organizaci (Organizacja Bojowa Polskiej Partii Socjalistycznej – OB PPS), v době meziválečné plukovník WP – velitel četnictva (żandarmeria), později velitel Hraniční stráže (Straż Graniczna) a generál. Bydlela v okolí [[Varšava\|Varšavy]] ([[Wołomin]]), v [[Kielce\|Kielcích]], [[Krakov~~\|Krakově~~]]ě a nedaleko [[Vilnius~~\|Vilniusu~~]]u. V meziválečné době pracovala pro polskou vládu, v Úřadu zahraniční propagandy (Biuro Propagandy Zagranicznej). Byla místopředsedkyní polského [[Mezinárodní PEN klub\|PEN klubu]], pracovala v [[ZZLP]] (Związek Zawodowy Literatów Polskich), byla poslankyní [[Zákonodárný sněm (1947-1952)\|Zákonodárného sněmu]] (Sejm Ustawodawczy). Pracovala v [[Hlavní komise německého zločinu v Polsku\|Hlavní komisi německých zločinů v Polsku]] (Główna Komisja Badania Zbrodni Niemieckich w Polsce) – výsledkem této činnosti byly ''[[Medaliony]]'' – sbírka povídek dokumentujících období [[Druhá světová válka\|Druhé světové války]].<br /> Spisovatelka zemřela [[17. prosinec\|17. prosince]] [[1954]] v šest hodin odpoledne na následek zalití mozku krví. Poslední chvíle života strávila v léčebně na ulici Emilie Plater. [[~~File~~Soubor:Zofia Nałkowska tomb.jpg\|thumb\|250px\|Hrob Zofie Nałkowské ve [[Varšava\|Varšavě]]]] Nałkowska debutovala v roce [[1898]] jako 14letá v „Týdenním přehledu“ (Przegląd Tygodniowy Życia Społecznego, Literatury i Sztuk Pięknych) básní ''Pamatuji'' (Pamiętam). Své básně zveřejňovala ve varšavských časopisech, mj. v modernistickém časopise „Chimera“. Záhy však poezii opustila a začala se věnovat próze. Její prozaický debut spadá do roku [[1904]], kdy vychází román ''Ledová pole'' (Lodowe pola) (první z trilogie ''Ženy'' (Kobiety) vytištěný v „Prawdzie“. Od poloviny prvního desetiletí 20. století publikovala své romány – ''Ženy'' (Kobiety) , ''Kníže'' (Książe). Jejich tématika byla silně svázána s proudem [[Mladé Polsko]]. Později se ale spisovatelka začala čím dál více věnovat psychologické stránce člověka a lidským pocitům v různých životních situacích. Změna její tvorby nastala v období [[První světová válka\|První světové války]]. Řádek 51: == Zajímavosti == Rozhodnutím [[Mezinárodní astronomická unie\|Mezinárodní astronomické unie]] byl na její počest jeden z [[kráter~~\|kráterů~~]]ů na [[Venuše (planeta)\|Venuši]] nazván [[Nałkowska (kráter na Venuši)\|Nalkowska]]. V [[Lublin]]ě (ve čtvrti Wrotków) je jejím jménem nazváno sídliště (Osiedle Nałkowskich), ulice (ul. Nałkowskich) a v té samé čtvrti také název ulice podle jejího díla ''[[Medaliony]]'' (ul. Medalionów). == Tvorba == Řádek 119: [[eo:Zofia Nałkowska]] [[es:Zofia Nałkowska]] [[fr:Zofia Nałkowska]] [[hr:Zofia Nałkowska]] [[pl:Zofia Nałkowska]]

Zofia Nałkowska: Porovnání verzí