Ellen Johnsonová-Sirleafová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7:
Po studiích v USA se vrátila do své rodné Libérie a v letech [[1972]]–[[1973]] byla náměstkyní ministra financí ve vládě [[William Tolbert|Williama Tolberta]]. V letech [[1979]]–[[1980]] zastávala úřad [[ministr financí|ministryně financí]].
12. dubna [[1980]] provedl [[Samuel Doe]] v Libérii vojenský státní převrat a Tolbert byl spolu s dalšími čtyřmi ministry zavražděn. Johnsonová-Sirleafová přijala zpočátku v nové vládě místo prezidentky Liberijské banky pro rozvoj a investice, ale ještě v roce 1980 ze země uprchla. Poté pracovala v [[Spojené státy americké|USA]] pro [[Světová banka|Světovou banku]] a v roce [[1981]] přijala v [[Nairobi]] vysokou funkci v regionální [[Citibank]]. Pracovala rovněž pro [[Organizace spojených národů|OSN]] v Programu pro rozvoj Afriky až do roku [[1997]]. Kontroverzně působí,
Poté se vrátila k práci pro OSN a usilovala o sesazení [[Charles Taylor (politik)|Taylora]]. Po jeho svržení stanula v čele Strany jednoty, která ji nominovala do prezidentských voleb v roce [[2005]], ve kterých nečekaně zvítězila nad slavným fotbalistou [[George Weah|Georgem Weahem]]. Mandátu se ujala 16. 1. [[2006]] jako vůbec první žena na Africkém kontinentu. Během její vlády se výrazně snížil státní dluh Libérie, - Sirleafová úspěšně vyjednává mázání dluhů, které vytvořili liberijští diktátoři a tudíž za ně nejsou Liberijci odpovědní, - ekonomika Libérie roste v řádech několika procent ročně a byla realizovaná spousta rozvojových projektů, které obnovují základní infrastruktuy. Sirleafová je také mimořádně schopná vyjednávat rozvojovou pomoc. Dále prosadila [[zákon o svobodném přístupu k informacím]], který Libérie přijala jako první stát v Africe a zavedla povinou školní docházku. Někteří jí dokonce přisuzují zásluhy za zachování míru v Libérii, ve které se ještě dlouho po skončení 24 let dlouhé války pohybovalo mnoho ozbrojených skupin. V roce 2010 byla časopisem [[Newsweek]] zařazena mezi deset nejlepších světových vládců. Časopis [[Times]] ji v témže roce zařadil mezi 10 největších žen světa. V roce 2011 Libérie přijala přes 100 tisíc uprchlíků z [[Pobřeží slonoviny]], ve kterém tou dobou [[Druhá občanská válka v Pobřeží slonoviny|probíhala občanská válka]]. Za největší kontroverzi ve funkci prezidentky se považuje její opakované odmítání zákona proti [[Sodomie|sodomii]], o němž není jasné, jestli diskriminuje homosexuály. Prohlásila o něm, že je součástí liberijské kultury.
V roce [[2010]] prohlásila, že bude znovu kandidovat na prezidentský, čímž porušila slib, který složila při svém nástupu, odůvodnila to tím, že je potřeba v Libérii udělat ještě mnoho práce a nikdo jiný ji nemůže udělat lépe. V roce [[2011]] byla ve volbách potvrzena ve funkci prezidentky. Jejím protikandidátem byl [[Winston Tubman]]. V prvním kole zvítězila poměrem 43,9 ku 32,7. Tubman označil volby za zmanipulované a vyzval své příznivce, aby druhé kolo bojkotovali. Mezinárodní pozorovatelé jakékoli manipulace s volbami odmítli a demokratické státy Tubmana kritizovali, že se pokouší v zemi rozpoutat chaos a zastavit demokratizaci země. Sirleafová ve druhém kole získala přes 90 % hlasů. Další kontoroverzí v souvislosti s těmito volbami bylo udělení Nobelovi ceny míru Sirleafové několik dní před volbami, které někteří označují za manipulaci veřejným míněním.
== Reference ==
| |||