Jindřich VII. Lucemburský: Porovnání verzí

Přidáno 1 477 bajtů ,  před 8 lety
infobox, potomci
(infobox, potomci)
{{Možná hledáte|tento=nasavském hraběti|jiné=[[Adolf Nasavský (vévoda)]] - nasavský vévoda a lucemburský velkovévoda (1856–1907)}}
[[Soubor:HenryVII.jpg|thumb|upright|Jindřich VII. na dobové iluminaci ''([[Balduineum]])'']]{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Infobox panovník
{{Příbuzný|otec|[[Jindřich VI. Lucemburský]]}}
| jméno =Jindřich VII. Lucemburský
{{Příbuzný|matka|[[Beatrix z Avesnes]]}}
| titul =císař Svaté říše římské
{{Příbuzný|manželka|[[Markéta Brabantská (1276)|Markéta Brabantská]]}}
| obrázek =[[Soubor:HenryVII.jpg|150px]]
{{Příbuzný|syn|[[Jan Lucemburský]]}}
| popisek =Jindřich VII. na dobové iluminaci ''([[Balduineum]])''
{{Příbuzný|dcera|[[Marie Lucemburská]]}}
| vláda =[[1308]]–[[1313]]
{{Příbuzný|dcera|[[Beatrix Lucemburská]]}}
| korunovace =6. ledna 1309 králem, 29. června 1312 císařem
}}'''Jindřich VII.''' (''[[francouzština|fr.]] Henri VII de Luxembourg'', [[12. červenec|12. července]] [[1275]]/[[1276]]{{nejisté datum|narození}} [[Valenciennes]] – [[24. srpen|24. srpna]] [[1313]] [[Buoncovento]]) byl lucemburským hrabětem a císařem [[Seznam panovníků Svaté říše římské|Svaté říše římské]] z dynastie [[Lucemburkové|Lucemburků]]. Po smrti císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] byl prvním římským králem, který získal císařskou korunu<ref name="rapp200">{{Citace monografie | příjmení = Rapp | jméno = Francis | odkaz na autora = Francis Rapp | titul = Svatá říše římská národa německého. Od Oty Velikého po Karla V | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2007 | počet stran =316 | isbn = 978-80-7185-726-6| poznámka = Dále jen ''Svatá říše'' | strany = 200}}</ref> a osobně se vydal ujmout panovnických práv v říšské Itálii.<ref name="Lucemburkové236">{{Citace monografie | jméno=Jörg K. | příjmení=Hoensch | titul=Lucemburkové - Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=36|isbn = 80-7203-518-5| poznámka = Dále jen ''Lucemburkové''}}</ref> Jeho snaha o vládu nad Itálií ztroskotala na věčných konfliktech italských měst a na nepřátelství francouzského krále [[Filip IV. Francouzský|Filipa IV.]], který nepřál mocenským ambicím svého bývalého vazala, ovlivňoval rozhodnutí papeže [[Klement V.|Klementa V.]] v Jindřichův neprospěch a s nevolí hleděl na počáteční úspěchy římské jízdy, které mohly ohrozit moc mladší kapetovské větve v Itálii.
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce =[[Albrecht I. Habsburský]]
| následník =[[Fridrich Sličný]] a [[Ludvík IV. Bavor]]
| typ dědice =
| dědic =
| Královna =
| král =
| partner1 {{Příbuzný|manželka| =[[Markéta Brabantská (1276)|Markéta Brabantská]]}}
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =
| rod =
| dynastie =[[Lucemburkové]]
| hymna =
| motto =
{{Příbuzný| otec| =[[Jindřich VI. Lucemburský]]}}
{{Příbuzný| matka| =[[Beatrix z Avesnes]]}}
| narozen =[[12. červenec|12. července]] [[1275]]/[[1276]]{{nejisté datum|narození}}
| místo narození = [[Valenciennes]]
| úmrtí = [[24. srpen|24. srpna]] [[1313]]
| místo úmrtí =[[Buoncovento]]
| podpis=
| místo pochování =
|}}
}}'''Jindřich VII.''' (''[[francouzština|fr.]] Henri VII de Luxembourg'', [[12. červenec|12. července]] [[1275]]/[[1276]]{{nejisté datum|narození}} [[Valenciennes]] – [[24. srpen|24. srpna]] [[1313]] [[Buoncovento]]) byl lucemburským hrabětem a císařem [[Seznam panovníků Svaté říše římské|Svaté říše římské]] z dynastie [[Lucemburkové|Lucemburků]]. Po smrti císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] byl prvním římským králem, který získal císařskou korunu<ref name="rapp200">{{Citace monografie | příjmení = Rapp | jméno = Francis | odkaz na autora = Francis Rapp | titul = Svatá říše římská národa německého. Od Oty Velikého po Karla V | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2007 | počet stran =316 | isbn = 978-80-7185-726-6| poznámka = Dále jen ''Svatá říše'' | strany = 200}}</ref> a osobně se vydal ujmout panovnických práv v říšské Itálii.<ref name="Lucemburkové236">{{Citace monografie | jméno=Jörg K. | příjmení=Hoensch | titul=Lucemburkové - Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=36|isbn = 80-7203-518-5| poznámka = Dále jen ''Lucemburkové''}}</ref> Jeho snaha o vládu nad Itálií ztroskotala na věčných konfliktech italských měst a na nepřátelství francouzského krále [[Filip IV. Francouzský|Filipa IV.]], který nepřál mocenským ambicím svého bývalého vazala, ovlivňoval rozhodnutí papeže [[Klement V.|Klementa V.]] v Jindřichův neprospěch a s nevolí hleděl na počáteční úspěchy římské jízdy, které mohly ohrozit moc mladší kapetovské větve v Itálii.
 
== Život ==
 
Dante Alighieri, stoupenec císařské vlády, Jindřichovi vzdal poctu ve své [[Božská komedie|Božské komedii]], když jej umístil do ''Ráje''<ref>{{Citace monografie| příjmení = Dante| jméno = Alighieri| odkaz na autora = Dante Alighieri| titul = Božská komedie| vydavatel = Academia| místo =Praha| rok = 2009| isbn = 978-80-200-1762-8| kapitola =| strany = 497| jazyk =}}</ref> a také dílo ''De monarchia'' je věnováno tezi, že císař má moc od boha a papeži je povinován pouze úctou, kterou má mít nejstarší syn vůči otci.<ref name="rapp204">''Svatá říše'', str. 204</ref>
 
==Potomci==
9. července 1292 se Jindřich v [[Tervuren]]u oženil s [[Markéta Brabantská (1276)|Markétou Brabantskou]], s níž měl následující potomky:
* [[Jan Lucemburský]] (1296 – 1346), český král
* [[Marie Lucemburská]] (1304 – 1324, [[Issoudun-en-Berry]]), v roce 1322 se vdala za krále [[Karel IV. Francouzský|Karla IV. Francouzského]]
* [[Beatrix Lucemburská]] (1305 – 1319), v roce 1318 provdaná za uherského krále [[Karel I. Robert|Karla I. Roberta]]
 
== Vývod z předků ==