Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 22 bajtů ,  před 7 lety
m
napřímení odkazu
[[Soubor:Mensevikii.jpg|thumb|[[Pavel Axelrod]], [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917]]
'''Menševici''' (menšináři) je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Bolševici|bolševiků]]. Obě frakce měly po roce [[1907]] fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a [[Georgij Plechanov]], později i [[Iraklij Cereteli]] a [[Nikolaj Čcheidze|Čcheidze]].
 
Navzdory svému názvu disponovali menševici dlouho širší členskou základnou než bolševici, odmítali řadu metod svých bolševických kolegů a víceméně ctili demokratické zásady. Mnozí menševici však časem přeběhli k bolševikům (jako např. [[Vladimir Antonov-Ovsejenko|Antonov-Ovsejenko]], [[Alexandra Kollontajová|Kollontajová]], [[Lev Trockij|Trockij]], [[Andrej Vyšinskij|Vyšinskij]] nebo [[Georgij Čičerin|Čičerin]]). Jejich neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] v roce [[1917]] byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. V [[Gruzie|Gruzii]] během [[Ruská občanská válka|občanské války]] jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.
201 018

editací