Pojem: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám rue:Понятя
Obsah stránky nahrazen textem „'''''<big>PRD !!!!!!!!!! žádnej POJEM neexistuje ! (detska)</big><big><big>Zvětšený text</big> {| class="wikitable" |- ! Text záhlaví !! Text záhlav…“
Řádek 1:
'''''<big>PRD !!!!!!!!!! žádnej POJEM neexistuje ! (detska)</big><big><big>Zvětšený text</big>
'''Pojem''' (od pojímat) nebo také '''koncept''' je souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat. Pojem je určen [[definice|definicí]], jež udává jeho podstatné vlastnosti a odlišuje jej od jiných. Pojmy se označují slovy nebo [[symbol]]y. Tentýž pojem může být označován i více slovy, a to buď v rámci téhož jazyka [[synonymum|synonymy]] (např. Měsíc a Luna), anebo slovy různých jazyků. Tak slova ''the dog'', ''der Hund'' a ''le chien'' označují tentýž pojem psa. Pokud se jedním slovem označují různé pojmy, hovoříme o [[homonymie|homonymii]].
{| class="wikitable"
 
|-
Pojmy mohou být '''''obecné''''', zahrnující celou třídu předmětů ([[apelativum]]), anebo '''''individuální''''', označující jediný předmět, například [[vlastní jméno]] (''proprium''). Nejenom obecný, ale i individuální pojem je ovšem výsledkem rozumové činnosti, jež třídí a integruje rozmanité smyslové vjemy a zkušenosti. Dokonce i pojem „náš pes“ je takovou abstrakcí, jež shrnuje všechny možné zkušenosti s ním, včetně jeho minulosti atd.
! Text záhlaví !! Text záhlaví !! Text záhlaví
:“Individuální pojem vzniká shrnutím všech časových variant určitého předmětu.“<ref>Německá názvoslovná norma DIN 2330 a 2342. </ref>
|-
 
| Text buňky || Text buňky || Text buňky
== Pojem, slovo a věc ==
|-
Běžně užíváme slova k označování určitých předmětů nebo témat. To je ovšem dáno buď situací a [[kontext]]em („nesedej si na stůl“), anebo bližším určením („tento stůl zde“). Naopak samo slovo „stůl“ může znamenat mnoho různých stolů nebo dokonce jejich nepřítomnost („není tu žádný stůl“), a tedy obecný pojem stolu vůbec. Vztah slova a věci je tedy zprostředkován pojmem. Někdy se hovoří o „sémantickém trojúhelníku“:
| Text buňky || Text buňky || Text buňky
pojem
|-
.
| Text buňky || Text buňky || Text buňky
slovo (symbol) věc (předmět, téma)
|}
</big>''
V běžné řeči, která se vždy děje v určitém kontextu a vztahuje se k němu, není obecnost pojmů většinou na závadu, protože se dostatečně určují situací. Naproti tomu ve vědecké řeči je třeba, aby různí mluvčí mínili určitým pojmem totéž, a to pokud možno nezávisle na situaci. Proto věda potřebuje přesné [[termín]]y, které se často vědomě odlišují od běžné řeči a volí často z latiny, z řečtiny nebo dnes z angličtiny, případně tvoří jako [[Neologismus|novotvary]] (např. kvark nebo gen).
* Položka odrážkového seznamu<nowiki>!</nowiki>
 
'''
== Obsah a rozsah pojmu ==
Pojem lze vymezit buď '''''definicí''''', jež určí nutné specifické vlastnosti, anebo '''''výčtem''''' všech předmětů, které pod tento pojem spadají. [[Gottlob Frege]] mluví o „různých způsobech danosti předmětu“. Tomu podle [[Rudolf Carnap|R. Carnapa]] odpovídají v [[logika|logice]] dva různé termíny, totiž:
* '''intenze''' pojmu, to jest jeho obsah nebo význam, vyjádřený nutnými obecnými vlastnostmi všech předmětů dané tříd: intenzí čili obsahem pojmu čtverec je pravoúhlost a stejná délka stran;
* '''extenze''' čili rozsah pojmu, to jest výčet předmětů či podřízených pojmů, jež pojem zahrnuje.
Pro toto důležité rozlišení, jež patrně znali už [[stoikové]] a jež zavedla logika z [[Port-Royal]], volí někteří autoři jiné termíny; tak [[John Stuart Mill]] mluví o „konotaci“ a „denotaci“, [[Bertrand Russell]] o „významu“ (''meaning'') a „denotaci““, [[Willard van Orman Quine]] o „významu“ a „referenci“ a podobně.
 
== Hierarchie pojmů ==
Individuální pojmy přitom spadají pod pojmy obecnější a ty pod ještě obecnější, takže tvoří [[hierarchie]] pojmů. Například pojem „pes“ spadá pod šelmy, šelmy pod savce, savci pod obratlovce atd. Pojem „běžet“ spadá pod pojem místního pohybu a ten pod pojem pohybu vůbec. Lze tedy mluvit o vztahu mezi podřazeným a nadřazeným (obecným) pojmem, podle [[Aristotelés|Aristotela]] mezi druhem a rodem: podřazený pojem lze definovat jeho nadřazeným pojmem a druhovým rozdílem vůči ostatním podřazeným pojmům. Příklad: „Židle <''druh''> je nábytek <''rod''>, určený k sezení <''druhový rozdíl oproti stolu, posteli a pod''.>“
 
Nejobecnější pojmy, které tvoří vrcholy různých hierarchií, se podle Aristotela a Kanta nazývají [[kategorie]].
 
== Bytí či existence pojmů ==
Ontologický statut, otázka po bytí pojmů byla v dějinách filosofie předmětem diskusí a sporů, zejména mezi [[Realismus a nominalismus|realisty a nominalisty]]. Realisté zdůrazňovali, že bez pojmů není žádné poznání možné, neboť holý smyslový vjem žádné poznání nepřináší: musí se spojit s předmětem a pojmem. Abych mohl pozorovat padající kámen a případně měřit jeho rychlost, musím nejprve poznat, že jde o kámen a o pád; tyto pojmy nemohu ze smyslového vjemu odvodit. Odtud realisté tvrdili, že „pojmy jsou před věcmi“ (''universalia ante rebus'') a přisuzovali pojmům vyšší nebo nižší stupeň samostatného bytí a poukazovali také na to, že na rozdíl od psa, který stárne a zahyne, pojem psa je stálý a nepodléhá změnám.
 
Naopak nominalisté vyzvedali zjevnou skutečnost, že hlavním zdrojem našich vědomostí o světě je smyslové poznání:
:“Nic není v mysli, co předtím nebylo ve smyslech.“<ref>Tomáš Akvinský, ''De veritate'' II.3.19.</ref>
Odtud [[empirismus|empiristé]] odvozovali, že i pojmy se z věcí odvozují a tedy jsou teprve „po věcech“. [[Immanuel Kant]] soudil, že přinejmenším pojmy a představy prostoru a času jsou nezbytnými předpoklady každého poznání, včetně smyslového, a že jsou tedy „předem“ ([[a priori]]). Skutečně každý smyslový předmět se člověku dává v prostoru a v [[čas]]e.
 
== Pojmy v empirické psychologii ==
Empirická zkoumání ukazují, že pojmy se skutečně tvoří ze zkušenosti, a to poměrně složitým kruhovým procesem. Podle G. Lakoffa<ref>G. Lakoff, ''Ženy, oheň a nebezpečné věci''. Praha 2006. </ref> se obecné pojmy a kategorie tvoří postupně, počínaje výrazným jádrem, které se zkušenostmi rozšiřuje k okrajovým oblastem pojmu. Pojem „pes“ nebo „stůl“ si tak dítě vytváří nejprve jako jakýsi „ideální typ“ dokonalého psa či stolu, k němuž se pak připojují méně obvyklé podoby psů nebo nábytku.
 
== Rozlišování pojmů ==
Pojmy se rozlišují na:
* Obecné a individuální (viz výše);
* Nadřazené a podřazené, čili rodové a druhové;
* konkrétní a abstraktní, jež označují vztahy a vlastnosti;
* absolutní a relativní, jež zachycují vztahy (např. otec, sestra);
* prázdné a neprázdné;
* pozitivní a negativní (např. nečeský).
atd.
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references/>
=== Související články ===
* [[Pojmová mapa]]
* [[Extenze]]
* [[Intenze]]
* [[Idea]]
* [[Jméno]]
* [[Kategorie]]
* [[Logika]]
* [[Mem]]
* [[Realismus a nominalismus]]
* [[Termín]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{en}}
* [http://plato.stanford.edu/entries/concepts/] Heslo ''Concepts'' ve Stanford Encyclopedia
* [http://act-r.psy.cmu.edu/papers/58/Concepts.JRA.pdf John R. Anderson: ''What Are The Cognitive Units?'']
* [http://www.philosophy.dept.shef.ac.uk/papers/CCS.pdf] S. Laurence – E. Margolis. ''Concepts and Cognitive Science''. In Concepts: Core Readings, MIT Press, pp. 3-81, 1999.
* {{de}}
* M. Herberger, D. Simon: ''Wissenschaftstheorie für Juristen: Logik, Semiotik, Erfahrungswissenschaften''. Frankfurt a.M., Metzner [1980]. ([http://www.jura.uni-sb.de/wtheorie/ Text na internetu])
 
=== Literatura ===
* G. Lakoff, ''Ženy, oheň a nebezpečné věci: co kategorie vypovídají o naší mysli''. Praha: Triáda, 2006. ISBN 80-86138-78-X
 
{{Překlad
| jazyk = de
| článek = Begriff
| revize =41040986
}}
 
{{Portály|Filosofie|Informační věda a knihovnictví}}
 
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Lingvistika]]
[[Kategorie:Logika]]
[[Kategorie:Filosofie jazyka]]
[[Kategorie:Terminologie]]
 
[[an:Concepto]]
[[ar:مفهوم]]
[[bg:Концепция]]
[[bn:ধারণা]]
[[bs:Pojam]]
[[ca:Concepte]]
[[ckb:چەمک]]
[[cv:Ăнлав]]
[[cy:Cysyniad]]
[[da:Begreb]]
[[de:Begriff (Philosophie)]]
[[en:Concept]]
[[eo:Koncepto]]
[[es:Concepto]]
[[et:Mõiste]]
[[eu:Kontzeptu]]
[[fi:Käsite]]
[[fr:Concept]]
[[hi:अवधारणा]]
[[hr:Pojam]]
[[id:Konsep]]
[[io:Konceptajo]]
[[is:Hugtak]]
[[it:Concetto]]
[[ja:概念]]
[[kk:Ұғым]]
[[ko:개념]]
[[ksh:Bejreff]]
[[lt:Sąvoka]]
[[mhr:Умыл]]
[[mk:Концепт]]
[[ms:Konsep]]
[[nl:Concept (filosofie)]]
[[pl:Pojęcie]]
[[pt:Conceito]]
[[qu:Imakay]]
[[ro:Concept]]
[[ru:Понятие]]
[[rue:Понятя]]
[[scn:Cuncettu]]
[[sh:Pojam]]
[[simple:Concept]]
[[sk:Pojem]]
[[sq:Koncepti]]
[[sr:Концепт]]
[[sv:Begrepp]]
[[ta:கருத்துரு]]
[[tr:Kavram]]
[[uk:Поняття]]
[[vi:Khái niệm]]
[[yi:באגריף]]
[[zh:概念]]