Ostravská operace: Porovnání verzí

Operace byla zahájena v březnu poté, co sovětská vojska pronikla v rámci [[Viselsko-oderská operace|Viselsko-oderské]] operace během několika dnů k řece [[Odra|Odře]] na vzdálenost 60 km od [[Berlín]]a a následně provedla dílčí útoky na německá vojska nacházející se na křídlech. V jižní části postupu uskutečnila vojska 1. ukrajinského frontu hornoslezskou operaci a 4 ukrajinský front zahájil 10. března na polském území Ostravsko-Opavskou operaci. Sovětská vojska však postupovala pomalu a dosahovala jen dílčích úspěchů. Proto byla ofenzíva 7. dubna zastavena, vojska byla přeskupena a doplněna o 60. armádu P. A. Kuročkina . V tomto období probíhala linie fronty na čáře západně od města [[Nysa]] přes [[Krnov]], odtud severně od [[Opava|Opavy]] a jižně od [[Ratiboř (Polsko)|Ratiboře]], [[Wodzisław Śląski|Wodzisław]] východně od [[Český Těšín|Českého Těšína]] a směrem ke [[Slovensko|Slovensku]]. Sovětské vrchní velitelství rozhodlo, že rozhodující útok vojsk 4. ukrajinského frontu na ostravském směru bude zahájen těsně před [[Bitva o Berlín|útokem na Berlín]], čímž měla být nepříteli odebrána možnost přesunovat síly a vojenské prostředky z prostoru [[Berlín]]a k [[Ostrava|Ostravě]] a naopak. Hlavní útok měl být veden po západním břehu Odry, pomocný úder po jejím břehu východním. Do útoku byly v rámci 4. ukrajinského frontu zařazeny i jednotky [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] – čs. 1. tankové brigády a [[1. československá smíšená letecká divize v SSSR|1. čs. smíšené letecké divize]].