Fjodor I.: Porovnání verzí

Přidáno 403 bajtů ,  před 8 lety
bez shrnutí editace
Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy ''Anastasije Romanovny''.
 
Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna [[Ivan Ivanovič|Ivana]], následníka trůnu. Tím dnem - [[19. listopad|19. listopadu]] [[1582]] - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce ([[8. březen|8. března]] [[1584]]) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl "''asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování''". Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanýi pohyby.
 
Fjodor se oženil s [[Irina Godunovová|Irinou Fjodorovnou Godunovovou]], s níž měl jedinou dceru, ''Feodosiji Fjodorovnu'' (nar. [[1594]]), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci [[Ivan I. Kalita|Ivana I. Kality]]).
 
Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl chatrnéhomírný, zdravíbázlivý a slabéhonekonfliktní duchačlověk, který se přizpůsoboval svému okolí. Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra [[Boris Fjodorovič Godunov|Borise Godunova]], od roku [[1587]] fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem - to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.
 
== Významné události za panování Fjodora Ivanoviče ==
Neregistrovaný uživatel