Šarlota Meklenbursko-Střelická: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
link, úprava
Řádek 34:
'''Šarlota Meklenbursko-Střelická''' ([[němčina|německy]] ''Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz'') ([[19. květen|19. května]] [[1744]], Mirow - [[17. listopad|17. listopadu]] [[1818]], [[Kew]]) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka [[Spojené království|britského krále]] [[Jiří III.|Jiřího III.]] britská královna.
 
== BiografieŽivotopis ==
Jejími rodiči byli vévoda meklenbursko-střelický [[Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický|Karel Ludvík Fridrich]] a jeho manželka [[Alžběta Sasko-Hildburghausenská|Alžběta]], [[Sasko|saská]] princezna. Šarlota se narodila jako osmá z jejich deseti dětí. [[11. prosinec|11. prosince]] roku [[1752]] zemřel starší bratr jejího otce, čímž se zcela změnilo postavení její rodiny - otec se stal panovníkem Meklenburska a změnila se i Šarlotina pozice jako nevěsty.
 
Její bratři a matka vdova pro ni hledali výhodný svazek. V 17 letech byla vybrána jako nevěsta pro mladého britského krále Jiřího III., třebaže její ruka nebyla první, o niž se ucházel - uvažoval o několikero mladých princeznách, jež však jeho matka [[Augusta Sasko-Gothajská]] i její rádci nepovažovali za vhodné partie.
 
=== Manželství a potomci ===
Šarlota přijela do Velké Británie v roce [[1761]] a [[8. září]] téhož roku se provdala za krále [[Jiří III.|Jiřího III.]] v Královské kapli [[St James's Palace]]. O dva týdny později byli oba [[korunovace|korunováni]] ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]].
 
Měli spolu patnáct potomků, devět synů a šest dcer, mezi nimi dva budoucí krále Velké Británie. Dva poslední synové zemřeli v útlém věku.
* [[Jiří IV.]] (1762–1830)
* Frederik August (1763–1827), vévoda z Yorku a Albany
* [[Vilém IV. Anglický|Vilém IV.]] (1765–1837)
* Šarlota Augusta (1766–1828) ∞ 1797 král Fridrich I. Württemberský (1754–1816)
* [[Eduard August Hannoverský|Eduard August]] (1767–1820), vévoda z Kentu a Strathearnu, otec královny [[Viktorie (Spojené království)|Viktorie]]
* Augusta Žofie (1768–1840)
* Alžběta (1770–1840) ∞ 1818 [[landkrabě]] Fridrich VI. von Hessen-Homburg (1769–1829)
* [[Arnošt August I. Hannoverský|Ernst August I.]] (1771–1851), král [[Hannoverské království|Hannoverského království]]
* August Frederik (1773–1843), vévoda Sussex
* Adolf Frederik (1774–1850), vévoda Cambridge
* Marie (1776–1857) ∞ 1816 Vilém Fridrich, vévoda Gloucester a Edinburgh (1776–1834)
* Žofie (1777–1848)
* Oktavius (1779–1783)
* Alfred (1780–1782)
* Amálie (1783–1810)
[[Soubor:CharlotteOfMecklenburg-StrelitzRamsay1765.jpg|thumb|links|Královna Šarlota s prvními dvěma dětmi ([[1765]])]]
 
Tchyně, [[princ z Walesu|waleská princezna]] [[Augusta Sasko-Gothajská]], Šarlotu nepřivítala s otevřenou náručí a jistý čas panovalo mezi oběma ženami velké napětí. Přes tento nedostatek sympatií ze strany tchyně i přesto, že Jiří měl před manželstvím mnoho avantýr, bylo jejich manželství šťastné; po svatbě již byl Jiří Šarlotě vždy věrný. V průběhu času získala Šarlota velký vliv na Jiřího a přístup do vlády, nezneužívala jej však.
Řádek 64 ⟶ 46:
Královna Šarlota se zajímala o umění, podporovala [[Johann Christian Bach|Johanna Christiana Bacha]], který byl jejím učitelem hudby. Některá svá díla jí věnoval [[Wolfgang Amadeus Mozart]]. Královna byla i velmi zdatným amatérským [[botanika|botanikem]] a významně připěla k vybudování [[Královské botanické zahrady (Kew)|Královských botanických zahrad]] (Kew Gardens) (Kew Gardens). Zakládala domy a nemocnice pro nastávající matky.
 
Velkou váhu přikládala vzdělání jako takovému, především však vzdělání a výchově dívek a žen, a ona sama dohlížela na to, aby její dcery získaly lepší vzdělání než bylo běžné u mladých žen té doby.
 
=== VztahyManželova s Marií Antoinettounemoc ===
Šarlota udržovala úzké vztahy s [[Marie Antoinetta|Marií Antoinettou]], [[Francie|francouzskou]] královnou. Spojovala je láska k hudbě a umění, jimž se i samy věnovaly; nikdy se však osobně nesetkaly. Po vypuknutí [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]] britská královna již chystala [[apartmá]]ny pro Marii Antoinettu a její rodinu, vývoj událostí však spěl jinam - francouzskému královskému páru se nepodařilo prchnout ze země a byl popraven.
 
== Manželova nemoc ==
Po vypuknutí Jiřího choroby, tehdy označované jako [[šílenství]], se Šarlota ujala péče o něj, nemohla však s ním být tak často, jak by chtěla pro jeho nepříčetné chování a časté nepředvídatelné nebezpečné reakce. Přesto však Šarlota byla jeho oporou v nemoci (dnes se předpokládá, že šlo o projevy [[porfyrie]], těžké [[metabolismus|metabolické poruchy]]), jež se časem zhoršovala. Třebaže jejich syn Jiří převzal panovnické povinnosti, Šarlota byla po právní stránce královou zástupkyní, a to od roku [[1811]] až do své smrti.
 
Řádek 75 ⟶ 54:
 
Pochována byla v kapli sv. Jiří na [[Windsor (hrad)|hradě Windsor]].
 
== Potomci ==
[[Soubor:CharlotteOfMecklenburg-StrelitzRamsay1765.jpg|thumb|links|Královna Šarlota s prvními dvěma dětmi ([[1765]])]]
MěliŠarlota a Jiří měli spolu patnáct potomků, devět synů a šest dcer, mezi nimi dva budoucí krále Velké Británie. Dva poslední synové zemřeli v útlém věku.
* [[Jiří IV.]] ([[12. srpen|12. srpna]] [[1762]] – [[26. červen|26. června]] [[1830]]), britský král ∞ [[1795]] princezna [[Karolina Brunšvická]] ([[1768]] - [[1821]])
* Frederik August ([[16. srpen|16. srpna]] [[1763]] – [[5. leden|5. ledna]] [[1827]]) ∞ [[1791]] princezna [[Frederika Šarlota Pruská]] ([[1767]] - [[1820]])
* [[Vilém IV. Britský|Vilém IV.]] ([[21. srpen|21. srpna]] [[1765]] – [[20. červen|20. června]] [[1837]]) ∞ [[1818]] princezna [[Adelheid Sasko-Meiningenská]] ([[1792]] - [[1849]])
* Šarlota Augusta ([[29. září]] [[1766]] – [[5. říjen|5. října]] [[1828]]) ∞ [[1797]] württemberský král [[Fridrich I. Württemberský|Fridrich I.]] ([[1754]] – [[1816]])
* [[Eduard August Hannoverský (1767)|Eduard August]] (1767–1820[[2. listopad]]u [[1767]] - [[23. leden|23. ledna]] [[1820]]), vévoda z Kentu a Strathearnu ∞ [[1818]] princezna [[Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská]] ([[1786]] – [[1861]]), otec královny [[Viktorie (Spojené království)|Viktorie]]
* Augusta Žofie ([[8. listopad]]u [[1768]] – [[22. září]] [[1840]])
* Alžběta ([[22. květen|22. května]] [[1770]] – [[10. leden|10. ledna]] [[1840]]) ∞ [[1818]] [[landkrabě]] [[Fridrich VI. Hessensko-Homburgský]] ([[1769]] – [[[[1829]])
* [[Arnošt August I. Hannoverský|Ernst August I.]] ([[5. červen|5. června]] [[1771]] – [[18. listopad]]u [[1851]]), [[Hannoverské království|hannoverský]] král ∞ [[1815]] prinezna [[Frederika Meklenbursko-Střelická]] ([[1778]] - [[1841]])
* August Frederik ([[27. leden|27. ledna]] [[1773]] – [[21. duben|21. dubna]] [[1843]]), vévoda ze Sussexu ∞
** [[1793]] lady Augusta Murray ([[1768]] – [[1830]]), anulováno [[1794]]
** [[1831]] lady Cecilia Underwood ([[1785]] – [[1873]])
* Adolf Frederik ([[24. únor]]a [[1774]] – [[8. červenec|8. července]] [[1850]]), vévoda Cambridge ∞ [[1818]] princezna [[Augusta Hessensko-Kasselská]] ([[1797]] - [[1889]])
* Marie ([[25. duben|25. dubna]] [[1776]] – [[30. duben|39. dubna]] [[1857]]) ∞ [[1816]] Vilém Fridrich, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu ([[1776]] – [[1834]])
* Sophia ([[3. listopad]]u [[1777]] – [[27. květen|27. května]] [[1848]])
* Octavius ([[23. únor]]a [[1779]] – [[3. květen|3. května]] [[1783]])
* Alfred ([[22. září]] [[1780]] – [[20. srpen|20. srpna]] [[1782]])
* Amelia ([[7. srpen|7. srpna]] [[1783]] – [[2. listopad]]u [[1810]])
 
== Vztahy s Marií Antoinettou ==
Šarlota udržovala úzké vztahy s [[Marie Antoinetta|Marií Antoinettou]], [[Francie|francouzskou]] královnou. Spojovala je láska k hudbě a umění, jimž se i samy věnovaly; nikdy se však osobně nesetkaly. Po vypuknutí [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]] britská královna již chystala [[apartmá]]nyapartmány pro Marii Antoinettu a její rodinu, vývoj událostí však spěl jinam - francouzskému královskému páru se nepodařilo prchnout ze země a byl popraven.
 
== Externí odkazy ==