Po výjezdu ze starého karvinského nádraží se dráha dostala podjezdem pod železniční tratí k dnešní [[Silnice I/59|silnici I/59]]. Zde se nacházel kolejový trojúhelník, odpojovala se zde [[Tramvajová trať Karviná - Orlová|trať do Orlové]] a Bohumína. Původní koncový úsek ke karvinskému nádraží rovněž začínal zde a vedl podél železnice ke staniční budově [[Železniční trať Petrovice u Karviné - Karviná|místní dráhy Petrovice – Karviná]]. Trať do FryštákuFryštátu vedla souběžně se silnicí I/59 a pokračovala přemostěním přes řeku Olši do centra města. Přibližně v místě dnešní hasičské zbrojnice v ulici Ostravské se nacházela vozovna. Na křižovatce u zimního stadionu (ulice Ostravská × Svatopluka Čecha × třída 17. listopadu) zabočila trať doprava a do roku 1950 vedla stoupáním Hrnčířskou ulicí na dnešní Masarykovo náměstí. Sklon zde dosahoval až 82,6 ‰, což byla největší hodnota v systému příměstských drah na Ostravsku.<ref name=B79/><ref name=B80>Boháček, s. 80.</ref> Od 1. ledna 1951 vedla trať od zimního stadionu ulicí Karola Sliwky ke křižovatce s ulicí Poštovní, čímž se vyhnula historickému centru Fryštáku. Po prodloužení v roce 1953 zabočila doleva na ulici Poštovní a pokračovala po dnešních ulicích Rudé armády a Palackého. Odtud vedla v trase současného asfaltového chodníku k ulici Tovární, pokračovala přes prostor zastavěný v 80. letech 20. století panelovými domy k ulici Závodní a dále v trase chodníku podél ulice Jaroslava Vrchlického a Sportovní až do parčíku před sportovním areálem (před sídlo bývalého okresního úřadu), kde se nacházela smyčka.
