Brno-Slatina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy
Řádek 12:
|výměra = 5,83
|obyvatelé = 8502 ''(2005)''
| zeměpisná šířka = 49.1758333
|zem.šíř = 49° 10' 33" s. š.
| zeměpisná délka = 16.6869444
|zem.dél = 16° 41' 13" v. d.
|PSČ = 627 00
|početzsj = 8
Řádek 30:
 
== Charakteristika ==
[[FileSoubor:Brno-Slatina - park na Premyslove namesti 2.jpg|thumb|left|Park na Přemyslově náměstí ve vesnickém jádru Slatiny]]
Přestože má Slatina [[město|městský]] charakter, má dosud stále velice dobře zachované původní [[vesnice|vesnické]] jádro, nacházející se přibližně uprostřed území městské části. Jižně od původní vesnice se rozkládá řadová rodinná zástavba vzniklá převážně v dobách [[První republika|První republiky]]. Naopak severně od vesnické zástavby se jižně od silnice v Hviezdoslavově ulici rozkládá zdejší [[panelový dům|panelové]] sídliště, na západě sousedící se skupinou činžovních domů. Severně od Hviezdoslavovy ulice se nachází přibližně kosočtvercový obytný komplex tzv. Nové čtvrti, na západě a východě sousedící s [[průmysl]]ovými areály. Při Hviezdoslavově ulici se nachází také areál zdejší [[trolejbusová doprava v Brně|trolejbusové]] a [[Městská autobusová doprava v Brně|autobusové]] vozovny. Jihem území městské části prochází od jihovýchodu k západu [[Vlárská dráha|Vlárská železniční trať]], na níž se zde nachází nádraží. Podél trati a Řípské ulice se rozkládá velká průmyslová oblast, sousedící se zdejšími [[kasárny|kasárnami]]. Na samém jihozápadě katastru Slatiny se rozkládají [[Švédské valy]]. V jejich sousedství vznikla na ploše tzv. [[Černovická terasa|Černovické terasy]] stejnojmenná průmyslová zóna, která v současnosti zasahuje i do okrajových částí katastrálních území [[Brno-Černovice|Černovice]] a [[Tuřany (místní část Brna)|Tuřany]]. První budovu ([[parcela]] 2312/27 v katastrálním území Slatina) v této průmyslové zóně postavila roku [[2001]] [[kontroverze|kontroverzní]] společnost [[Flextronics]]. Po odchodu této firmy budovu získala společnost [[Honeywell]], jež ji nadále vlastní. V sousedství této továrny postupně vznikla řada dalších továren. Některé z nich jsou rozděleny mezi Slatinu na jedné straně, a Černovice nebo Tuřany na straně druhé. Jihem území městské části prochází [[dálnice]] [[dálnice D1|D1]]. Nejsevernější část území městské části je [[archeologie|archeologicky]] významná [[Stránská skála]].
 
Řádek 81:
 
== Osadní výbory ==
[[FileSoubor:Brno-Slatina - Osada pod Stranskou skalou.jpg|thumb|right|Slatina - Osada pod Stránskou skálou]]
Od roku [[2003]] působí z rozhodnutí zastupitelstva městské části na území Slatiny také dva [[osadní výbor]]y,<ref>http://www.mcslatina.cz/clanek.php?id=25&ttraf=1&spc=&PHPSESSID=161&PHPSESSID=161</ref> jimiž jsou osadní výbor '''Slatinka''' (pro ulici Slatinka), a osadní výbor '''Osada pod Stránskou skálou''', do roku [[2006]] zvaný Černovičky<ref>http://historickykrouzek.iglu.cz/clanky/72hk.pdf</ref> (pro ulice Černovičky, Stránská a Podstránská).
 
Řádek 87:
* Přírodní lokalita [[Stránská skála]], která přinesla mnohé nálezy pozůstatků prehistorického života.
* [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Brno-Slatina)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] postavený roku [[1947]].
* [http://www.mcslatina.cz/extimg.php?pic=images/kaplicka.jpg&timg=Kapli%E8ka%20sv.%20Flori%E1na%20na%20P%F8emyslov%EC%20n%E1m%ECst%ED Kaplička sv. Floriána] na Přemyslově náměstí byla postavena v roce [[1703]] podle návrhu [[architekt]]a [[Domenica Martinelli|Domenica Martinelliho]]ho.
* Kaplička zasvěcená Panně Marii postavená roku [[1911]].
 
Řádek 97:
{{commonscat|Brno-Slatina}}
* [[Beseda (kino, Brno-Slatina)|Historie místního kina městské části Brno-Slatina]]
* [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Brno-Slatina)| Kostel Povýšení svatého Kříže Brno-Slatina]]
 
{{Město Brno}}
{{Geo cz|49|10|33|16|41|13}}
{{InfoAktual|2010}}
{{Portály|Brno}}