Počátky lovu lze hledat v dobách [[paleolit]]u, kdy ještě znamenal pro člověka hlavní druh potravyobživy. Vedle lovu [[zvěř]]e se paralelně rozvíjel lov ryb - [[rybolov]] a lov drobných ptáků - [[čižba]]. Pochopitelně pro pravěké lovce byla atraktivní hlavně velká zvířata jako [[mamut]]i, [[zubr]], [[Los evropský|los]], [[pratur]], [[sob]], [[jelen]], [[pižmoň]] apod. V [[neolit]]u přestává být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování [[zemědělství|zemědělských]] plodin a počátkům [[rolnictví]]. Z odchytu zvířat se postupně vyvíjí [[pastevectví]]. V této době je domestikován [[kůň]] a [[pes]]. Jako lovecké [[Zbraň|zbraně]] se používaly zpočátku patrně hlavně kyje, pěstní klíny, oštěpy a vrhací hole. Později vývoj dospěl k dokonalejším zbraním jako [[luk]] se [[šíp]]y, [[harpuna]], [[prak]], [[bumerang]], [[nůž]], [[sekera]] nebo [[vrhač oštěpů]]. Zbraně byly opatřovány různě opracovanými hroty z [[Pazourek|pazourků]] kostí nebo parohů. Časté bylo využití různě konstruovaných [[pastí]] ([[vrš]]e, smyčky, [[oko (past)|oka]], [[síť|sítě]], [[stupka|stupky]], [[tlučka|tlučky]]...). V dnešních primitivních loveckých kulturách je běžné i použití otrávených šípových hrotů, [[foukačka|foukaček]] s otrávenými šipkami, omamných (jedovatých) návnad nebo [[lep]]u. Analogicky lze předpokládat jejich použití i na konci paleolitu a zejména v [[mezolit]]u a [[neolit]]u.
